Počátky států a křesťanství v raně středověké střední Evropě: Archeologie – historie – sociální modely

Abstract

Vybrané studie věnované různým aspektům raně středověkých států ve střední Evropě vytváří tři tematické okruhy:

(I) První tři texty jsou zaměřeny na analýzu socioekonomických struktur a dynamiku proměn raně středověkých společností na našem území v širším srovnávacím kontextu. (1) První studie se pokouší na základě archeologických a písemných pramenů a kulturně-antropologických konceptů uchopit základní principy „fungování“ Velké Moravy. Na základě toho nabízí také novou interpretaci příčin jejího zániku. (2) V pozadí vzniku druhého textu stála otázka, jaký vliv měla Velká Morava na podobu vznikajícího českého přemyslovského knížectví. Analyzuje tedy fenomén kulturní změny a model „států středoevropského typu“. (3) Nejrozsáhlejší text celé práce je věnován diachronnímu vývoji v jádru Čech od 6. do počátku 13. století. Jedním z hlavních témat je složitá proměna nevelkého zárodečného politického teritoria prvních Přemyslovců s řadou opevněných center v hospodářské zázemí vrcholně středověké metropole Čech.

(II) Druhý oddíl tematizuje různé aspekty konverze elit a následné christianizace dalších společenských skupin, které šly ruku v ruce s politickou centralizací. (4) Otevírá ho přehledový text, který sumarizuje základní etapy těchto procesů ve střední a východní Evropy a přináší ucelený aktuální bibliografický přehled. (5) Druhý text se soustředí na problém (ne)postihnutelnosti předkřesťanských náboženských systémů v archeologických pramenech a na úvodní etapu přijetí křesťanství v přemyslovských Čechách. Základní principy konverze elit se pokouším srovnat s dalšími evropskými regiony. (6) Poslední kapitola zkoumá dynamiku prosazování křesťanství v běžných agrárních komunitách. Vychází z předpokladu, že hlavní podmínkou christianizace venkova byla dostatečně hustá síť lokálních kostelů zajišťujících dostupnou a pravidelnou duchovní péči.

(III) Třetí oddíl práce je věnován nejnižším příčkám sociálního spektra raně středověkých společenství v Čechách a na Moravě – otroků, nesvobodným, příp. lidem na okraji. (7) První z textů sumarizuje poznatky o socioprávním postavení nesvobodných a jejich proměnách a ekonomickém významu jejich práce. V další části pak podrobuje kritickému rozboru tezi o klíčovém významu „mezinárodního“ obchodu s otroky pro formování raného státu prvních Přemyslovců. (8) Poslední studie nahlíží na problematiku z archeologické perspektivy a analyzuje fenomén pohřbů, které se vymykají převládajícímu kánonu. Na základě jednoduchých statistických analýz dospívá k závěru, že se výrazně vázaly na centrální lokality a pravděpodobně je můžeme spojit především s lidmi vytrženými ze sítě stabilních příbuzenských vazeb.