Práva na zachování menšinového jazyka a kultury v mezinárodním právu(tradiční menšiny versus imigranti)

Abstract

Tato práce se zabývá poskytováním práv na zachování menšinového jazyka a kultury imigrantským menšinám. Práce se zvláště soustředí na "lingvistická práva", tedy na veřejné vzdělání v menšinovém jazyce a přístup menšiny k většinovému jazyku, právo na vícejazyčné názvy a označení, právo na financování aktivit, které zviditelňují menšinovou kulturu, a právo na použití menšinového jazyka při jednání s úřady. Práce shrnuje úpravu lingvistických práv v mezinárodněprávních dokumentech. Budou popsány závazky, které pro státy vyplývají z následujících dokumentů: Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (1966), Deklarace OSN o právech osob náležejících k národnostním, etnickým, náboženským a jazykovým menšinám (1992), Všeobecná deklarace lingvistických práv (1996), Všeobecná deklarace kulturní diversity (2001), Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a jejich rodinných příslušníků (1990), Římská smlouva (1957), Evropská úmluva o lidských právech (1950), Evropská charta regionálních či menšinových jazyků (1992), Podobně Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin (1995), Haagská doporučení vztahující se k právům národnostních menšin na vzdělání (1996) a Doporučení z Oslo vztahující se k lingvistickým právům národnostních menšin (1998). Cílem práce je zjistit, jak se lingvistická...