The Theory of Descriptions: Bertrand Bertrand Russell's Road Towards Ontological Austerity
Teorie deskripcí: Cesta Bertranda Russella k ontologické úspornosti
dizertační práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/171149Identifikátory
SIS: 146515
Kolekce
- Kvalifikační práce [23729]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Zouhar, Marián
Landini, Gregory
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Filozofie
Katedra / ústav / klinika
Ústav filosofie a religionistiky
Datum obhajoby
18. 12. 2020
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Angličtina
Známka
Prospěl/a
Klíčová slova (česky)
analýza|epistemologie|existence|jazyk|logicismus|Meinongianismus|paradox|sémantika|významKlíčová slova (anglicky)
analysis|epistemology|existence|language|logicism|meaning|Meinongianism|paradox|semanticsCentrálním rysem filosofie Bertranda Russella od roku 1905 po zbytek jeho kariéry je systematické uplatňování Occamovy břitvy za účelem maximální redukce ontologických závazků. Rok 1905 byl v tomto ohledu pro Russella zásadní, neboť v něm publikoval přelomovou stať "On Denoting". V této stati poprvé představil tzv. teorii deskripcí. Podle klasické interpretace Russellovy filosofie, kterou reprezentuje zejména stať W. V. O. Quina "Russell's Ontological Development" (1966), Russell v období před teorií deskripcí tíhl k přijetí tzv. "Meinongináských" ontologických závazků: jednak jde o ontologické závazky vůči koherentním a neaktuálním entitám jako je současný král Francie (posibilia), jednak jde o závazky vůči kontradiktorickým entitám jako je kulatý čtverec. Podle Quina se Russell nemohl osvobodit od nutnosti takové ontologické závazky přijmout, dokud neměl po ruce teorii deskripcí. Cílem této práce je tuto klasickou interpretaci, kterou v posledních letech někteří badatelé zpochybňují, potvrdit a vyložit, odkud se Meinongiánské ontologické závazky v Russellově filosofii před "On Denoting" braly. Prověření otázky Meinonginaismu u raného Russella se neobejde bez detailní rekonstrukce jeho sémantických teorií před "On Denoting". Práce se věnuje zejména výkladu a kritice předchůdkyně teorie deskripcí,...
Applying Occam's razor in order to minimize ontological commitments is among the central methods of Bertrand Russell's philosophy after 1905 and onwards. The year 1905 was specially significant for Russell in that respect, as he published in this year the groundbreaking paper titled 'On Denoting'. In this paper, he introduced, for the first time, the today widely acknowledged semantical theory, Theory of Descriptions. According to the canonical interpretation of Russell, which is represented, for the most part, by W. V. O. Quine's paper 'Russell's Ontological Development' (1966), Russell tended to embrace 'Meinongian' ontological commitments: these were ontological commitments to coherent and non-actual entities such as the present king of France (possibilia) and ontological commitments to incoherent entities such as the round square. In Quine's view, Russell could not dodge such commitments until he discovered Theory of Descriptions. This interpretation has been challenged recently and it is the main objective of this essay to defend Quine against his opponents. I provide a detailed account of those parts of Russell's philosophy before 'On Denoting' which precluded him from refuting conclusively the problematic ontological commitments. In order to provide such an account, we dive deep into the...