Framing of the Dangerous: The Artwork between New Materialism and William S. Burroughs

Abstract

Cílem této práce je pojednat o problematice umění a o uměleckém díle skrze srovnání dvou autorů - myslitelky nového materialismu Elizabeth Grosz a umělce Williama S. Burroughse. Výsledkem tohoto srovnání je filosofie uměleckého díla, která dehumanizuje umění a staví kreativní proces do vztahů, skrze které živé tělo interaguje s dynamickými silami země. Nejdůležitějším krokem práce je analýza těch vztahů, které jsou důsledkem sexuální diference. Ty oznamují počátek uměleckých praktik v přírodě, jelikož zavádí atraktivitu a touhu jakožto mechanismy, skrze které život produkuje své excesivní variace. Další krok je vypracování takového pojetí sexuální diference, jež ji formuluje jako život ohrožující a nebezpečný princip, díky čemuž je možné teorii umění propojit se samotným procesem tvorby uměleckého díla, který je popsán v Burroughsových textech. Zvláštní důraz je kladen na jeho brokovnicové umění, které je zaměřeno na zachycení takzvaného náhodného faktoru kreativity, což Burroughs interpretuje jako esenciální pro možné osamostatnění uměleckého díla od autora či pozorovatele.

The goal of this thesis is to think through the problematics of art and artwork by comparing two authors - the New Materialism scholar Elizabeth Grosz and the artist William S. Burroughs. The result of this comparison is a philosophy of artwork that dehumanizes art and places the creative process in the relations forming between the living body and the dynamic forces of the earth. The most important step of the thesis is to analyze those relations that result from sexual difference. These announce the arising of art practices in nature, for they establish attractiveness and desire as mechanisms through which life produces excessive variations of itself. Another step is the elaboration of such conceptualization that frames sexual difference as a potentially life-threatening and dangerous principle through which the theory of art can be connected with the process of creation of an artwork as described in Burroughs's texts. Special attention is given to his shotgun art that focuses on capturing the so-called random factor of creation, which Burroughs interprets as something essential for the possible independence of the artwork from both the author and perceiver.