Principy českého pravopisu

Abstract

V této práci se zabývám obecnými zákonitostmi neboli principy českého pravopisu. Po úvodu vymezuji v druhé kapitole nejmenší písemnou jed- notku, grafém. V kapitole třetí a čtvrté se pak věnuji tomu, jak a kde se v českém pravopise projevují a jak a kde jsou porušovány jeho dva hlavní principy: princip fonologický, tj. princip vzájemně jednoznačného vztahu mezi fonémem a grafémem, a princip morfematický, tj. princip vzájemně jednoznačného vztahu mezi morfémem a jeho písemnou podobou.

In this study, I deal with general laws or principles of Czech orthography. After the introduction, I define the smallest written unit, a grapheme in the second chapter. In the third and fourth chapters, I focus on how and where two main principles of Czech orthography manifest, and how and where they are violated. The first of these principles is the phonemic principle, ie. the principle of a one-to-one correspondence between a phoneme and a grapheme, and the second one is the morphemic principle, ie. the principle of a one-to-one correspondence between a morpheme and its written form.