Kontexty transformace sociální a zdravotní péče“ — speciální číslo
Vědecký článek
View/ Open
Permanent link
http://hdl.handle.net/20.500.11956/125830Identifiers
Collections
- Special Issue [9]
Author
Issue Date
2021Publisher
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaPraha
Praha
Source document
Fórum sociální práce (web)ISSN: 2336-6664
Periodical publication year: 2021
Periodical Volume: 2021
Periodical Issue: Special Issue
Link to license terms
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/2.0/Keywords (Czech)
Romové, Komunistická strana Československa, převýchova, postkoloniální studia, rasismusStátní politika vůči Romům měla v komunistickém Československu různé podoby. V prvním desetiletí po nástupu komunistické diktatury, tedy v 50. letech, oscilovala mezi dvěma póly. Zatímco první polovinu dekády charakterizují snahy o emancipaci romského obyvatelstva včetně podpory romské kultury, v druhé polovině desetiletí přistupuje státní vládnutí k restriktivním opatřením včetně zákazu kočování. Státem podněcovaná a vítaná emancipace romských spoluobčanů však představovala ambivalentní podnik. Na straně jedné se diktatura ujímala Romů z principiálních ideových důvodů a nabízela jim šanci stát se součástí většinové společnosti. Na straně druhé svůj záměr vyjadřovala diskriminujícím jazykem potvrzujícím mocenskou asymetrii mezi většinovou společností a Romy, který rasistické stereotypy na straně české veřejnosti nejenže nepřekonával, ale naopak spíše potvrzoval.
after the onset of the communist dictatorship (1950s), it oscillated between two poles. While the first half of the decade is characterized by efforts to emancipate the Roma population, including the support of Roma culture, in the second half of the decade the state government took restrictive measures, including a ban on nomadism. However, the state-encouraged and welcome emancipation of Roma fellow citizens was an ambivalent enterprise. On the one hand, the dictatorship took care over the Roma for fundamental ideological reasons and offered them a chance to become members of the majority of the society. On the other hand, it expressed its intention with a discriminatory language confirming the power asymmetry between the majority of the population and the Roma. At the end, the state did not only fail to overcome racist stereotypes of Czech public, but rather confirmed them.