Deutsch und Tschechisch im sprachenpolitischen Konflikt. Eine vergleichende diskursanalytische Untersuchung zu den Sprachenverordnungen Badenis von 1897

Abstract

This dissertation employs the principles of linguistic discourse analysis. Discourse as a social praxis is examined in an historical context. The thesis falls in the domain of external language evolution and is based particularly on the erudition of historical sociolinguistics and pragmatics. The language behavior of Germans and Czechs is documented and comparatively analyzed against the backdrop of a governmental language policy decree which caused a political crisis in Bohemia in 1897. The research draws upon the persuasive political discourse in the daily press from both nationally-minded Germans and Czechs. The whole of the research is the examination of three specific types of content distilled thereof: autostereotypes, heterostereotypes, and perspectives on the "Bohemia issue". Catchwords contained therein are identified and assessed from a perspective of semasiological and onomaseological competition. Further examinations are conducted based upon argumentation strategies through which suggested topoi patterns are analyzed to elucidate their group specification and function, a key aspect of which is the semantic analysis of the values and norms of involved parties (the principles of New Rhetoric). The supporting matter is further subjected to analysis of the linguistic devices used in the expression...

Tato dizertační práce vychází z principů lingvistické analýzy diskurzu. Diskurz jako sociální praxe je zde chápán v historickém kontextu. Práce svým charakterem spadá do tzv. vnějšího vývoje jazyka, opírá se zejména o poznatky historické sociolingvistiky a pragmatiky. Na pozadí vládního jazykově politického nařízení z roku 1897, které v Čechách vyvolalo politickou krizi, je dokumentováno a kontrastivní analýze podrobeno řečové jednání Čechů a Němců. Východisko tvoří obsah výpovědí (Aussagen) s výrazně přesvědčovací funkcí. Jedná se o veřejné politické promluvy národně uvědomělých Čechů a Němců prezentovaných v denním tisku. Celkem jsou zkoumány tři obsahové kategorie: autostereotyp, heterostereotyp a postoj k tzv. české otázce. Tyto obsahy se obrážejí v heslech, která jsou pro daný diskurz klíčová (diskurstragende Schlüsselwörter), a jejich konkurenci ze sémaziologického a onomaziologického hlediska (Bedeutungs- und Bezeichnungskonkurrenz). Druhé východisko představují argumentační strategie. Navrženy jsou topické vzorce, které jsou porovnány s ohledem na jejich skupinovou specifičnost a funkci. V popředí přitom stojí sémantická analýza hodnotových a normativních soudů zúčastněných skupin (zásady neorétoriky). Poslední, doprovodnou rovinou je analýza jazykových prostředků sloužících k vyjádření obsahů a...