La représentation de la mort dans les récits légendaires de François-Marie Luzel, Anatole Le Braz et François Cadic

Abstract

Tato práce zkoumá zobrazení smrti v bretaňském folkloru napříč díly tří významných bretonských folkloristů: Marie-Françoise Luzela (1824-1895), jeho žáka Anatola Le Braze (1859-1926) a abbého Françoise Cadika (1864-1929). Práce popisuje, jak se představa smrti historicky vyvíjela v rámci keltské mytologie a křesťanství. Abychom získali komplexnější obrázek bretonského folkloru, pojednáváme o jeho charakteristických rysech, popisujeme vznik a proměnu emblematické postavy Ankoua a v krátkosti představujeme svět zesnulých duší, obyčejně zvaný Anaon. Práce následně seznamuje čtenáře s životem a motivací těchto tří autorů, přičemž popisuje sociálně-kulturní kontext tehdejší Bretaně. Druhá část se v první řadě věnuje analýze několika vybraných mytologických povídek s kurtoazním románem Lancelot ou le Chevalier de la charrette (Lancelot aneb Rytíř na káře) Chrétiena de Troyes, zkoumaných z hlediska archetypálního trojúhelníku podle Daniely Hodrové a iniciační cesty hlavních hrdinů. Následně práce vysvětluje, co forma tzv. veillée v ústní literatuře představuje a jaký vztah ji pojí k tzv. récit légendaire (rozpracovaným Le Brazem), který je následně porovnán s Luzelovou povídkou. Tato část se rovněž zabývá stylem těchto dvou spisovatelů. Závěr pak nastiňuje pozici folkloru na literární scéně po druhé...

This thesis aims to approach the representation of the death in the Britannic folklore throughout the work of three important Britannic folklorists: Marie-François Luzel (1824- 1895), his disciple Anatole Le Braz (1859-1926) and abbé François Cadic (1864-1929). The work describes how the vison oh the death developed historically in the Celtic mythology and in Christianism. To give a more complex idea of Britannic folklore the thesis treats its typical aspects, describes the genesis and the transformation of its emblematic character, Ankou, and briefly presents the world of deceased souls, commonly called Anaon. It aims furthermore to introduce the life and the motivation of the three authors and to portray the socio-cultural context in contemporary Brittany. The second part is firstly based on the analysis of some chosen mythological tales and the courteous novel Lancelot ou le Chevalier de la charrette by Chrétien de Troyes, examining its characters by means of the archetypal triangle proposed by Daniela Hodrová and the initiatory journey of the main characters. Secondly, the work explains what the "veillée" represents in the oral literature, as well as its connection to the "récit légendaire" (developed by Le Braz) which is later compared to the Luzel tale. This part treats also the style of...