Život bengálského mistra Atiši před jeho odchodem do Tibetu

Abstract

a klíčová slova Atiša Dípankarašrídžňána (982 - 1054 n. l.) byl východoindickým učencem a reformátorem tibetského buddhismu. Džowo, jak je Tibeťany také nazýván, je znám především jako otec vůbec prvního tibetského mnišského řádu a mezi mnichy se těší obzvláštní úctě do dnešních dnů. Tato bakalářská práce se však zabývá pouze Atíšovým působením ve východní Indii a jeho tibetské působení vynechává zejména z toho důvodu, že mu již v literatuře bylo věnován dostatek pozornosti. Jako hlavní cíl si klade ukázat Atíšu jako člověka zaujímajícího své místo nejen v dějinách Tibetu, ale také v dějinách Indie. - Bengálsko, buddhismus ve východní Indii, Atiša Dípankarašrídžňána (Atiśa Dīpaṃkaraśrījñāna, tibetsky A ti sha Mar me mdzad dpal ye shes), dynastie Čandra, Indie, pozdější šíření buddhismu v Tibetu (phyi dar), Tibet, tibetský buddhismus

and key words Atisha Dipankarashrijnana (982 - 1054 A.D.) was East Indian scholar and reformer of Tibetan Buddhism. Jobo as is also called by Tibetans, is primarily known as the father of the first Tibetan monastic order ever and enjoys special veneration among the monks to this day. This thesis, however, deals only with Atisha's activity in eastern India and omits his Tibetan influence mainly on the grounds that he has been devoted enough attention in the literature already. The main goal is to show Atisha as a person holding a place not only in the history of Tibet, but also in the history of India. - Bengal, Buddhism in Eastern India, Dīpaṃkaraśrījñāna Atiśa (A ti sha Mar me mdzad dpal ye shes in Tibetan), Chandra Dynasty, India, Later Dissemination of Buddhism in Tibet (phyi dar), Tibet, Tibetan Buddhism