Konspirační teorie jako kvasináboženství
Conspiracy theories as quasireligion
diplomová práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/110888Identifikátory
SIS: 207090
Kolekce
- Kvalifikační práce [2754]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Gebelt, Jiří
Fakulta / součást
Husitská teologická fakulta
Obor
Husitská teologie - Religionistika
Katedra / ústav / klinika
HTF - Katedra religionistiky
Datum obhajoby
25. 9. 2019
Nakladatel
Univerzita Karlova, Husitská teologická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Dobře
Klíčová slova (česky)
Konspirační teorie, mýtus, náboženství, kvazináboženství, neviditelné náboženství, implicitní náboženství, narativ, konstrukce smyslu, struktura, postmoderna, kultické milieu, symbolKlíčová slova (anglicky)
Conspiracy theories, myth, religion, quasi-religion, invisible religion, implicit religion, narative, construction of meaning, structure, postmodern, cultic milieu, symbolKonspirační teorie jsou staronový fenomén, který v posledních třech staletích nabyl důležitosti a specifické povahy. Neoficiálně se etablovaly jako alternativní tradice výkladu historických událostí, na kterou může být navázána i alternativní forma spirituality, která je známá jako konspiritualita. Tento způsob intepretace obvykle nabývá moci v momentech, kdy konsenzuálně přijatý světonázor pozbyl své plauzibility pro jednotlivé konkrétní osoby nebo skupinu. Konspirační teorie jsou verbalizací určitého způsobu myšlení a jednání. Nejčastěji jsou manifestovány ve formě mýtu, který je chápán jako jedna z dominantních struktur běžně asociována s tradičně chápaným náboženstvím. Z tohoto hlediska a s ohledem na funkci konspiračních narativů, jsou konspirační teorie zkoumány jako funkcionální a strukturální ekvivalenty náboženství. Mezi takové funkce patří především obrana řádu (nomos), rozlišování vnější reality a vysvětlení přítomnosti Zla ve světě. Dále se také konspirační teorie mohou stát médiem či nástrojem sociálních aktérů v mocenských bojích. Tato práce představuje přehled současných přístupů v religionistickém diskursu, které se zabývají nekonvenční religiozitou a využívá těchto přístupů pro studium konspiračních teorií.
Conspiracy theories are an old-new phenomenon which has gained its importance and specific character over the last three centuries. Unofficially, they have become an alternative tradition of the interpretation of historical events connected with an alternative form of spirituality, known as conspirituality. This manner of the interpretation usually holds the power when the consensually accepted worldview loses its plausibility for the concrete person or group. Conspiracy theories are the verbalization of a certain way of thinking and action which depends on it. Most often, they are manifested in the form of myths. That is understood as one of the dominant structures, commonly connected with traditionally perceived religion. From this point of view and in terms of the function associated with conspiracy narratives, conspiracy theories are examined as functional and structural equivalents of religion. These functions are especially the defense of the order (nomos), differentiation of the outer reality or the explanation of the presence of Evil in the world. In addition, they can also become a medium or tool of social actors in power relations. This thesis represents the complementary overview of the contemporary approaches in the study of religion discourse, which deals with unconventional religiosity...