Normalized social distance

Abstract

This dissertation thesis deals with the application of the concept of information distance to the social network data analysis. We consider this data as recorded acts of social action. As such, they express certain attitudes, values and intentions. We introduce a formula for calculating the Normalized Social Distance and, based on the series of case studies, we prove the usefulness and validity of this approach. The application of formal mathematical and computer science techniques to massive data records of human action in social network environments is enabled by the change brought by new media and the associated technological advancement. This change is accompanied by a gradual transition of research methods in the humanities, referred to as the onset of digital humanities. This approach is characterized by the application of quantitative methods in the field of humanities and the discovery of new data areas useful for analyses. In case of social media data, the differentiation between quantitative and qualitative methods is no longer valid. A good example is also this thesis, in which information theory specifically combines the methods of a traditional social network analysis and the Goffman's frame analysis of human action. Keywords Information distance, Normalized Social Distance, Kolmogorov...

V této disertační práci se zabýváme aplikací koncepce informační vzdálenosti na analýzu dat ze sociálních sítí. Tato data chápeme jako zaznamenané akty sociálního jednání. Jako taková jsou výrazem určitých postojů, hodnot a záměrů. V práci zavádíme vzorec pro výpočet normalizované sociální vzdálenosti a na základě série případových studií dokazujeme užitečnost a validitu toho přístupu. Možnost aplikovat formální matematické a informatické postupy na masivní datové záznamy jednání lidí v prostředí sociálních sítí je umožněna změnou, kterou přinášejí nová média a s nimi spojená technologická změna. Tato změna je provázena postupnou proměnou v metodách výzkumu v humanitních vědách označovanou jako nástup tzv. digital humanities. Pro tento přístup je charakteristické aplikování kvantitativních metod v oblasti humanitních věd a objevování nových datových oblastí využitelných pro analýzy. Specificky v případě dat ze sociálních médií pak dochází k setření kvantitativních a kvalitativních metod. Příkladem může být i výsledek této disertace, kdy informační teorie specificky spojuje metody klasické social network analysis a goffmanovského rámce analýzy konkrétního lidského jednání. Klíčová slova: informační vzdálenost, normalized social distance, Kolmogorova komplexita, data mining, social media, digital...