Olympiáda a média: genderové nerovnosti v zobrazování českých sportovců a sportovkyň

Abstract

This thesis deals with gender inequalities in media presentation of Czech athletes during Winter Olympic Games 2014 in Sochi. The rationale for conducting research on this topic is the International Olympic Committee's statement that the Olympics in Pyeongchang 2018 were more gender-balanced than before. The paper focuses on the media image of Czech Olympic team that was made by website iSport for the period from 7. 2. 2014 to 23. 2. 2014. The work stems from the assumption of feminist theory that a male athlete plays a dominant role in sports, which can be a source of gender inequalities during big international sports events. Such expressions of gender inequalities are mainly sex sports typing, gender labeling, and the specific addressing, especially of sportswomen. The introductory section describes dynamics of the sport and media relationships and a subsequent connection with the gender. The qualitative content analysis summarizes main theme topics of information notes about Olympic events. Results culminate in a discussion about differences in the representation of Czech sportsmen and sportswomen, which are based mainly on the emphasis on the family relations of women. After that, I outline the possible continuation of the research in order to reveal the influential conditions for the...

Tato bakalářská práce se zabývá genderovými nerovnostmi v mediálním zobrazování českých sportovců a sportovkyň v průběhu Zimních olympijských her 2014 v Soči. Důvodem provedení výzkumu na toto téma je tvrzení Mezinárodního Olympijského výboru, že Olympiáda 2018 v Pchjongčchangu byla genderově vyrovnanější než předchozí. V práci se zaměřují na mediální obraz české olympijské výpravy zformovaným internetovým portálem iSport za časové období od 7. 2. 2014 do 23. 2. 2014. Práce vyplývá z předpokladu feministické teorie, že ve sportu dominantní roli zastává muž, což může posloužit jako zdroj projevů genderových nerovností na mezinárodních sportovních akcích. Za takové projevy se považují hlavně pohlavní typizace sportu, genderové označení a specifické oslovení především sportovkyň. Úvodní sekce popisuje dynamiku vztahu sportu a média a následné propojení s genderem. Pomocí kvalitativní obsahové analýzy jsou shrnuté hlavní tematické okruhy informačních sdělení o olympijském dění. Výsledky završují diskuzi o rozdílech v zobrazování českých sportovců a sportovkyň, které se zakládají především na zdůraznění příbuzenských vztahů u žen. Zároveň nastiňuji možné pokračování výzkumu ve snaze odhalit ovlivňující podmínky formování genderově nevyrovnaných mediálních obrazů ve sportu.