Analýza cytozolu tkání štítné žlázy a její přínos v diferenciální diagnostice nodulárních lézí

Abstract

Thyroid nodules represent the most frequent endocrine lession in our population and it is neccessary to differentiate malignant lessions from them. The aim of the study was to validate determination of selected angiogenic, proliferative, and appptotic markers in cytosol tissue extracts. We analysed 166 tissue samples (85 goitres, benign adenomas and 10 malignat tumours in which VEGF, bFGF, Endostatin, Thymidinkinase ans TPS were determined. Main limitation of cytosolic analysis is tissue sample volume, that must be about 1cm3 and interindividual variability caused by tissue sample heterogeneity. Best way is to compare normal with pathological tissue samples from one patient. We fund significant differences amog histological groups in VEGF, bFGF, Endostatin and maily Tymidinkinase and TPS. These differences are not sufficiently huge to distinguish goitres and benign lessions . We also did not find any correlation between cytosolic markers and iminuhistochemistry markers . Cytosol analysis is not able to measure local expression and its differences in anylysed tissue, but it is able to quantitatively determine mean levels of selected markers.

Autor se v práci zabývá možností ověřit užití cytozolových extraktů ke kvantitativnímu zkoumání vybraných faktorů angiogeneze, proliferace a apoptózy. Celkem bylo získáno 166 vzorků tkáně (85 strum, 34 benigních adenomů a 10 nádorů), u kterých byly v cytozolu stanoveny kvantitativní markery: VEGF, bFGF, Endostatin, Tymidinkináza a TPS. Autorem byly prokázány statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými histologickými skupinami jak u pro-angiogenních (VEGF, bFGF), tak anti-angiogenních markerů (Endostatin) tak i v. hodnotách proliferačních faktorů tymidinkinázy a TPS. Cytosolové markery nedosahují dostatečně významných rozdílů, aby je bylo možno použít k diferenciální diagnostice mezi strumami a benigními lézemi.