EU Conditionality and the Russian-speaking Minority in the Baltic States: Problems of Integration During and Beyond EU Accession

Abstract

Od zavedení kodaňských kritérií byla ochrana práv menšin důležitou politickou podmínkou stanovenou Evropskou unií (EU) pro kandidátské země. Tato práce zkoumá efektivitu podmíněnosti EU v baltských státech (Estonska, Lotyšska a Litvy) na změnu své menšinové politiky a její vliv na rusky mluvící menšiny v těchto státech. Hlavním těžištěm této práce je, že při procesu začlenění do EU sice byly podporovány práva menšin v baltských zemích, po níž byla rusky mluvící menšina částečně integrována. Nicméně, domácí odpor a potenciální hrozba Ruska zabránily snahám EU ovlivňovat výsledky jejich domácí politiky.

Since its inclusion in the Copenhagen criteria, the protection of minority rights has been an important political condition set by the European Union (EU) for candidate states. This thesis examines the effectiveness of EU conditionality on the Baltic States of Estonia, Latvia and Lithuania to change their ethnic policies and its affect on the Russian-speaking minority of the states. The main argument of this thesis is that the European accession process has promoted minority rights in the three Baltic states, following which the Russian-speaking minority in the Baltic States have been partially integrated. However, the domestic opposition and the potential threat from Russia hindered EU's efforts to influence outcomes of the domestic policies.