Democracy assistance policies of the US and the EU: different approaches and their causes

Abstract

Spojené státy americké a instituce Evropské Unie jsou nejvýraznějšími aktéry na poli podpory demokracie ve třetích zemích. V posledních dvou dekádách vydali tito dva aktéři na podporu zrodu a konsolidace demokratických režimů desítky miliard dolarů. Jejich zájmy se tedy mohou zdát vzájemné - oba se snaží skrz finanční spolupráci pomoci vytvořit demokratické zřízení v cílových státech, aby se tyto pak staly součástí komunity demokracií a přispívaly ke stabilitě světového ekonomického a politického systému. Avšak pokud nahlédneme na přístupy a strategie, které USA a EU používají na podporu demokracie, zjistíme, že jsou často zcela rozdílné a v některých ohledech i protichůdné. Proč se přístupy obou aktérů liší, pokud chtějí dosáhnout identického cíle? Nebo jsou po bližším zkoumání cíle těchto aktéru poněkud odlišné? Problém nastává v tom, že demokracie jako taková je rozporný koncept, a tak je nutné se dotazovat: pokud šíříme demokracii, tak jaký její typ? Pokud financujeme rozvoj té či oné instituce, jaký model demokratického zřízení tím vznikne? Práce přejímá konstruktivistický pohled na tuto problematiku a demonstruje, jak odlišné demokratické identity obou aktérů vytváří různé pohledy na proces demokratické transformace a v důsledku i rozdílné přístupy k politice podpory demokracie. První část...

The United States of America and the institutions of the European Union are the most prominent democracy assistance donors in third countries. Over the last two decades, they have spent tens of billions of dollars to support the formation and consolidation of democratic regimes around the world. In this sense, the US and the EU have seemingly shared interests - i.e. seeking to build democratic institutions in target countries so that these become part of the community of democracies and contribute to the stability of the world's economic and political system. However, if we look at the approaches and strategies used by the US and the EU to support democracy, we find that they are often quite different and, in some respects, clashing. Why are the approaches of both actors different if they strive to reach the same goal? Or - upon closer examination - are their goals indeed somewhat different? The key problem is that democracy as such is a contested concept, so it is necessary to ask the question: if we are promoting democracy, what kind of democracy do we mean? If we finance the development of one or the other institution, what model of democratic establishment will be created? The thesis takes a constructivist view of this issue and demonstrates how the different democratic identities of the two...