Keynes a keynesovství metodologické problémy neoklasické syntézy

Abstract

Práce se zaměřuje na rozdíly mezi ekonomickou metodologií J. M. Keynese a metodologií mainstreamové interpretace jeho díla, jež se rozvinula pod hlavičkou tzv. neoklasické syntézy. Hlavním argumentem je tvrzení, že příčinou hlubokých odlišností mezi Keynesovým učením a jeho pozdějším rozpracování v keynesovství jsou právě rozdílné metodologické základy ekonomické analýzy. Úvodní kapitola podává přehled základních filosofických přístupů k metodologii vědy. Podrobně je popsán nejprve pozitivistický přístup a následně Popperova hypoteticko-deduktivní metoda. Pro ekonomii jakožto společenskou vědu se zdají vhodné metodologické pozice, jež překonávají vyhraněný dualismus výše zmíněných opozic. Druhá kapitola se zaměřuje na výklad Keynesovy metodologie na příkladu teorie investic a chování za nejistoty. Právě v Keynsově přístupu k modelování chování ekonomických subjektů spočívá rozdíl, jež znemožňuje, aby jeho teorie byla jednoduše zapojena do neoklasického paradigmatu ekonomie. Třetí kapitola je historickým přehledem rozvíjení Keynesových myšlenek v rámci neoklasické syntézy a důraz je zde kladen na předvedení postupného vzdalování se keynesovské ekonomie od Keynesových východisek. Diskuse IS-LM modelu na pozadí Keynesovy pozice v Obecné teorii zde slouží jako ilustrativní příklad kreativního přizpůsobení Keynesova východiska. Závěrečná kapitola formalizuje základní odlišnosti Keynesovy teorie a neoklasické syntézy a argumentuje ve prospěch post-keynesovství jako přínosnějšího a citlivějšího přístupu k rozvíjení Keynesovy ekonomické teorie.

The thesis analyses methodological differences between the economic theory of J. M. Keynes and the mainstream interpretation of his theory that has been developed under the name of “neo-classical synthesis”. The main argument of the thesis claims that the methodological differences are the source of divergences between the Keynes’s theory and its later elaboration in Keynesian economics. First chapter reviews basic philosophical approaches to the methodology of science; especially Positivism and Popper’s method of deduction from hypotheses. It is argued that economics, as a social science, requires methodology that overcomes the strong opposition inherent in both inductive and deductive methods. Second chapter outlines the principles of Keynes’s methodology using his theory of investment and of behaviour under uncertainty. These two examples clearly demonstrate methodological differences that prevent a simple appropriation of Keynes’s theory in the neo-classical economic paradigm. Third chapter provides a historical overview of the evolution of Keynes’s ideas in the context of “neo-classical synthesis”; emphasis is put on the evolution of the IS-LM model from the original approach of the General Theory, which is interpreted as a typical, although not necessarily correct, attempt to incorporate Keynesian analysis into the framework of neo-classical economics. The thesis concludes with an overview of basic differences between Keynes’s theory and “neo-classical synthesis” and argues in favour of Post-Keynesianism as a more sensible way of pursuing the Keynes’s legacy.