Autorství beletrie v sociologické perspektivě

Abstract

(in English) In my theoretical work I deal with the sociological aspect soft he authorship and therationale of this research. At first, arguments are presented fort here search of literature by sociology as an independent discipline and its place in sociological deliberation. Then I focus on authorship within a general frame work, and how the authorship of work has been evolved within a changing company and what are there sulting consequences. In the second part of my work I explain how the approach has been evolved and changed towards the authorship by Roland Barthes, Michel Foucault and Pierre Bourdieu. I dokument the dramatic turn arend that took place in the second half of the twentieth century. The "author was killed by Barthes as a reaction on the positivist assessment and Foucault resurrected him" into a completely different form that we can see by Bourdieu. The main contribution of this work I see in finding a piece of knowledge that the only right interpretation of the work is to not give any interest in the author but rather in his work; by using the sociological perspective. This opinion is represented here by Foucault and Bourdieu.

Ve své teoretické práci se zabývám autorstvím beletrie v sociologii a odůvodněností tohoto zkoumání. Nejprve jsou vystavěny argumenty pro existenci sociologie literatury jako svébytné disciplíny a jejího místa v sociologickém uvažování. Poté se zaměřuji na autorství v obecném rámci včetně proměnlivého vývoje vztahu společnosti k označení díla autorem a z toho plynoucích důsledků. Ve druhé části práce se věnuji třem, postupně přicházejícím přístupům k autorství u Rolanda Barthese, Michela Foucaulta a Pierra Bourdieua, kterými dokazuji dramatický obrat, k němuž došlo ve druhé polovině dvacátého století. Autor byl po pozitivistickém přecenění "Barthesem zabit a Foucaultem vzkříšen" do zcela jiné podoby, kterou můžeme spatřovat u Bourdieuho. Hlavní přínos své práce spatřují v poznání správné sociologické interpretace literárního díla. V té již není určující konkrétní autor, ale význam obsažený v díle. Možné způsoby, jak je lze kýžený význam nalézt, jsou zde ukázány prostřednictvím Foucaulta a Bourdieuho.