Becoming a Heroine: Northanger Abbey as a Parody of Novel Conventions

Abstract

1 Abstract This thesis works on the assumption that Northanger Abbey is a parody of two literary genres and that is Gothic Novel and English Novel. It is also believed that the novel is a coming-of-age tale - a Bildungsroman - which revolves around the issue of reading; reading books and people. The starting point was an analysis of Austen's own views and overall attitude regarding literary traditions, which can be described in the following way. Firstly, the novelist disagreed with the portrayal of characters in novels - she believed that they were depicted in stereotypical ways and that there was hardly anything realistic about them - and she also did not support the Gothic revival which was prominent and very popular during her life. Austen believed that situations and characters in novels should resemble real life. She was not impressed by the obsession of the fantastic and supernatural. Consequently, she found great humour in creating a heroine who is obsessed with Gothic novels and who fails to distinguish between her favourite fiction and reality. Catherine imagines that real life is just the same as in her favourite novels. Such an error in her judgement leads to several fatal mistakes. The novel is interwoven with Gothic references and imagery. Together, this sets Northanger Abbey as a parody of...

1 Abstrakt Tato práce se opírá o zásadní názor a to takový, že Opatství Northanger je parodií dvou literárních žánrů, a to anglického a gotického románu. Zároveň převládá názor, že se jedná o příběh vyobrazující dospívání hlavní hrdinky, takzvaný Bildungsroman, který se zaměřuje na čtení knih a i postav. Jako podklad pro toto tvrzení byla přijatá analýza Jane Austenové - a zvláště pak osobních názorů a přesvědčení - která může být popsána následovně. Zaprvé, spisovatelka nesouhlasila s tím, jak byly postavny v knihách tradičně popisovány - věřila, že byly vyobrazeny stereotypně a nereálně - a také nesouhlasila s rostoucí oblibou gotických děl. Austenová věřila, že situace a postavy v knihách by měly připomínat skutečný život. Nenašla zálibu ve smýšlených a fantastických románech, které byly tak oblíbené. A proto vytvořila hrdinku, která je posedlá gotickými romány a která nedokáže rozlišit mezi fikcí a realitou. Catherine Morlandová věří, že skutečný život je stejný jako ten v románech. Takové naivní přesvědčení vede k zásadním chybám. Román je dále protkaný gotickými referencemi a odkazy na slovník gotických románů. Díky tomu se román tváří jako parodie gotických románů. Všech šest románů Jane Austenové má jednu zásadní společnou vlastnost a to je hrdinka. Děj se obvykle točí okolo její honby za štěstím,...