České středověké umění pohledem Katolického dějepisectví

Abstract

This paper deals with the history of the study and discipline called "History of Christian Art". It attempts to find the roots of the interest in history, sacred monuments, and national monuments of the past in the spiritual environment of the Czech lands, and its subsequent inclusion in the context of contemporary European developments of interest in art and its study. Beginning with the oldest hagiographic texts, which are not only records of literary history, but in many cases are important in terms of references to building monuments and artworks, among which Kristian's legend is dominant, through the texts of medieval chroniclers, Kosmas, his followers, the Chronicle of Zbraslav Monastery and chronicles from the reign of Charles IV., across the historiography of the Baroque period, which is without a doubt dominated by the work of Bohuslav Balbín and Thomas Pešina of Čechorod, and the period of national awakening, through a boom industry in the nineteenth century, when Ferdinand Josef Lehner made history with his founding work, to the culmination in the activities of representatives of the field the first half of the twentieth century, when it was represented by personalities such as Antonin Podlaha, Eduard Sittler, and Josef Cibulka. Based on the recapitulation and subsequent description of...

ČJ Předkládaná disertační práce pojednává o historii studijního a vědního oboru nazvaného "Dějiny křesťanského umění". Pokouší se hledat kořeny zájmu o historii, sakrální památky, a monumenty národní minulosti v duchovním prostředí v českých zemích, a jeho následné zařazení do kontextu soudobého evropského vývoje zájmu o výtvarné umění, a jeho studium. Počínaje nestaršími hagiografickými památkami, které nejsou pouze doklady literární historie, ale v mnoha případech jsou jejich texty důležité z hlediska zmínek o stavebních monumentech a výtvarných dílech, mezi nimiž dominuje Kristiánova legenda, přes texty středověkých kronikářů, Kosmy, jeho pokračovatelů, Kroniky zbraslavského kláštera i kronik doby vlády Kala IV., přes historiografii barokního období, jíž bezesporu dominuje dílo Bohuslava Balbína a Tomáše Pešiny z Čechorodu, a období národního probuzení, po rozmach oboru v devatenáctém století, kdy se svým zakladatelským dílem zapsal zejména Ferdinand Josef Lehner, až po vyvrcholení činnosti představitelů oboru v první polovině dvacátého století, kdy byl reprezentován osobnostmi Antonína Podlahy, Eduarda Šittlera, a Josefa Cibulky. Na základě rekapitulace a následného popisu životů a díla jednotlivých osobností se pak předkládaná práce snaží vymezit příspěvek duchovního stavu k budování české...