Hemodynamická optimalizace u jaterních resekcí

Abstract

Lowering of central venous pressure in hepatic surgery is nowadays widely recommended and used procedure. Low central venous pressure anesthesia is associated with decreased blood loss and improved clinical outcome. There are several approaches how to reach low central venous pressure. Till now none of them is recommended as superior in terms of patient safety and clinical outcome. Concurrently there is still debate if to use the low central venous pressure anesthesia principle or if it could be replaced with a principle of anesthesia with high stroke volume variation (or another dynamic preload parameter) with the use of a more sophisticated hemodynamic monitoring method. Results of our study didn't show any significant difference between two approaches used for reduction of central venous pressure, but suggest that the principle of low central venous pressure anesthesia could be possibly replaced by the principle of high stroke volume variation anesthesia which presumes the use of advanced hemodynamic monitoring. KEYWORDS Hepatic resection, central venous pressure, Pringle maneuver, hemodynamics, hemodynamic monitoring, fluid therapy, anesthesia

Snižování centrálního žilního tlaku je dnes doporučovaným a široce užívaným postupem v jaterní chirurgii. Použití této tzv. anestezie s nízkým centrálním žilním tlakem je spojeno se snížením krevní ztráty a zlepšením klinických výsledků operovaných pacientů. Existuje několik postupů vedoucích ke snížení centrálního žilního tlaku. Doposud však nebylo jasně stanoveno, je-li některý z těchto postupů pro pacienta bezpečnější a výhodnější. Současně se stále vede diskuze o tom, je-li monitorace centrálního žilního tlaku jako hlavního parametru pro vedení anestezie u jaterních resekcí optimální, či zda by neměla být nahrazena sofistikovanější metodou hemodynamické monitorace a princip anestezie s nízkým centrálním žilním tlakem nahrazen např. principem anestezie s vysokou variací tepového objemu (nebo jiného dynamického parametru preloadu). Výsledky naší práce neprokázaly zásadní rozdíly ve srovnávaných postupech vedoucích k dosažení nízkého centrálního žilního tlaku, ale naznačují možnost náhrady anestezie s nízkým centrálním žilním tlakem za anestezii s vysokou variací tepového objemu při použití hemodynamické monitorace krevního oběhu. KLÍČOVÁ SLOVA Jaterní resekce, centrální žilní tlak, Pringlův manévr, hemodynamika, hemodynamická monitorace, tekutinová léčba, anestezie