Vztah křesťanů a muslimů v České republice v době po teroristických útocích na New York z 11.9.2001

Abstract

The objective of the thesis primarily is to identify the main characteristics of the relationship between Christian and Muslims in the Czech Republic after September 11, 2001 (here and now) based on the sociological survey. Subsquently, the ascertained concerns and hopes become subject to a theological reflection with the aim to assess their justification, or to outline the theological base for their evaluation and thereby, to aid in correct orientation when deciding on whether these concerns and hopes are justified, or whether they are prejudices, which have no support at the dogmatic level and which should be further avoided. Within the conducted sociological surveys, the following methods and techniques were applied: media analysis (nationwide press at selected time intervals), inquiry of the participants of a weekend gathering of Christians and Muslims, semi-controlled interveiws with selected respondents from the environment of the Catholic Church. Based on the above mentioned sociological surveys, dialogue was identified as hope. An in-depth examination indicated that the dialogue has a number of levels. A dialogue at an ethical and practical level represents a possible way out from the current situation, owing to its focus on common values and the common future of the participants, who care...

Cílem práce je v prvním kroku na základě sociologických šetření identifikovat hlavní charakteristiky vztahu křesťanů a muslimů v České republice v době po 11. 9. 2001 (tady a teď). Následně jsou zjištěné obavy a naděje podrobeny teologické reflexi s cílem zhodnotit jejich oprávněnost, resp. nastínit teologická východiska pro jejich hodnocení a pomoci tak v orientaci při rozhodování, zda jde o obavy a naděje oprávněné, nebo zda se jedná o předsudky, které nemají oporu na věroučné rovině, a kterých je proto třeba se dále vyvarovat. V rámci sociologických šetření byly využity následující metody a techniky: analýza médií (tisk s celostátní působností ve vybraných časových intervalech), anketní šetření účastníků víkendového setkání křesťanů a muslimů a polo-řízené rozhovory s vybranými respondenty z prostředí katolické církve. Jako naděje byl na základě výše uvedených sociologických šetření identifikován dialog. Při bližším zkoumání vychází najevo, že dialog má řadu rovin. Dialog na eticko-praktické rovině představuje možné východisko ze současné situace díky zaměření na společné hodnoty a společnou budoucnost zúčastněných, kterým na společné budoucnosti záleží. Dialog předpokládá vedle formulace vlastního stanoviska také zájem o druhého, otevřenost k druhému. Zda je tento zájem přítomen také na straně...