Hate speech throughout the continents

Abstract

1 Abstract Thesis title: Hate speech throughout the continents The aim of this thesis is to shed light on standings and rulings of the United States Supreme Court and the European Court of Human rights in hate speech cases. It defines the term "hate speech" and presents grounds used for its restrictions when it comes to freedom of expression. Through introducing established principles that govern the decision-making of both courts and analysing them in key judgments on both continents, the author is trying to determine possible alterations that may lead to enhancing the protection given by hate speech case-law. The author also analyses historical and social impact on the case-law of both the Supreme Court and the ECHR and finds that this influence has led to establishment of crucial principles without which the hate speech cases could hardly be decided today. Both historical and social factors lead the author to the conclusion that the protection against hate speech could still use a tune-up. In author's point of view, the Supreme Court should ease the grip on the First Amendment and give the "true threats" principle, established in Virginia v. Black, leave to prohibit not only intimidating expressions but harmful expressions as well - both physical and mental. The Supreme Court should also strengthen the...

1 Abstrakt Název práce: Nenávistné projevy napříč kontinenty Účelem této práce je představit a zhodnotit postoje a rozhodování Nejvyššího soudu USA a Evropského soudu pro lidská práva při posuzování nenávistných projevů. Práce definuje pojem nenávistných projevů neboli "hate speech" a uvádí principy, na jejichž základě zmíněné soudy omezují svobodu projevu. Na základě představení principů, na nichž je rozhodování soudů založeno, a jejich analýzy se autor snaží nastínit případné změny, které by mohly vést ke zvýšení ochrany proti nenávistným projevům. V práci jsou dále zkoumány historické a sociální důsledky, které ovlivňují judikaturu a rozhodování jak Nejvyššího soudu USA, tak Evropského soudu pro lidská práva, a shledává, že právě tyto důsledky vedly k vytvoření klíčových postojů, bez nichž by dnes spory týkající se nenávistných projevů byly těžko rozhodovány. Autor je však toho názoru, že se oba soudy mohou i nadále inspirovat historií a fungováním společnosti na cestě za lepší ochranou proti nenávistným projevům. Autor je přesvědčen, že by měl Nejvyšší soud USA omezit už tak vysokou ochranu svobody projevu garantovanou Prvním dodatkem Ústavy Spojených států amerických a aplikovat princip vážných hrozeb neboli "true threats" nejen na projevy, které zastrašují, ale i na ty, jež způsobují újmu - jak...