Motiv trestu a viny v povídkové a dramatické tvorbě Františka Langra

Abstract

Práce popisuje vývoj a variantnost motivu zločinu a trestu v prozaickém a dramatickém díle Františka Langera. Po úvodní úvaze o zločinu a trestu se zabývá rozborem Dostojevského románu "Zločin a trest", který měl na Langerovo pojetí těchto pojmů značný vliv. Nastiňuje také podobu zločinu a trestu v české literatuře na přelomu 19. a 20. století, která na Langera mohla zapůsobit. Snaží se v první části ozřejmit, jak se tyto motivy v počínající zprvu povídkové tvorbě autora rozvíjely. Pracuje se zde s prozaickými sbírkami "Zlatá Venuše" a "Snílci a vrahové". V druhé části se pak zaměřuje na jejich vytříbenou a mnohdy velmi problematickou podobu v Langerových dramatech "Svatý Václav", "Periférie", "Velbloud uchem jehly", "Obrácení Ferdyše Pištory", "Andělé mezi námi" a "Dvaasedmdesátka" a snaží se ji vystihnout a charakterizovat.

The thesis describes the evolution and variances in the motive of crime and punishment throughout prosaic and dramatic works of František Langer. After an introductory reflection on crime and punishment the thesis deals with an analysis of Doskojevskij's novel "Crime and Punishment" which had a large impact on Langer's conception of these terms. It also outlines an image of crime and punishment in Czech literature at the turn of the 19th and 20th century, which might have influenced Langer. The first part also tries to clarify how these motives were evolved in author's incipient work. It follows up prose collections "Gold Venus" and "Dreamers and Murderers". The second part is focused on the refined and often very complicated form of crime and punishment in Langer's dramas "Saint Wenceslas", "Periphery", "Camel through Eye of a Needle", "Reversal of Ferdyš Pištora", "Angels among us" and "Seventy-two" and tries to grasp and characterize it.