Vědecké expedice do Tibetu a Qinghaie po roce 1973

Abstract

Práce se zabývá vědeckými expedicemi na Tibetskou náhorní plošinu prováděné čínskými vědci od 50. let 20. století. Celá práce je rámována dvěma modely o šíření západní vědy do neznámé země. Je či není pronikání moderní vědy do Tibetu formou koloniálního ovládání? K řešení této otázky použijeme tyto dva modely. Práce sleduje zájmy a význam expedic pro Čínu a čínskou vědu. Zabývá se vývojem Čínské akademie věd, která čínské expedice organizovala. Dále popisuje a shrnuje činnost a výsledky čínských vědců, které byly představené na mezinárodní konferenci o Tibetu v roce 1980 a zkoumá jejich přínos pro čínskou a světovou vědu. Samostatná pasáž se zabývá reflexí jinakosti ve vzpomínkových rozhovorech účastníků, které používáme pro celou práci jako pramen. Klíčová slova: čínská věda, Čínská akademie věd, vztah Číny a Tibetu, Tibetská náhorní plošina, geologie, jinakost.

The thesis deals with scientific expeditions to the Tibetan plateau carried out by Chinese scientists from the 1950s. The whole thesis is framed by two models of the spread of Western science to an unknown land. Is it or is it not the spread of Western science into Tibet the form of colonial control? We will use these two models to answer this question. The thesis tracks the interests and the meaning of expeditions to China and Chinese science. It deals with the development of Chinese Academy of Sciences, which organized the Chinese expeditions. It also describes and summarizes the work and results of Chinese scientists which were presented at the international conference on Tibet in 1980, and examines their contributions to the Chinese and Western science. Part of the thesis deals with the reflection of otherness in the published interviews with participants which we use as primary sources for the thesis. Keywords: Chinese science, Chinese Academy of Sciences, China-Tibet relations, Tibetan plateau, geology, alternity.