Džihád v islámských právních diskurzech

Abstract

Tato práce si klade za cíl objasnit na základě analýzy klasických arabských právních pramenů a reinterpretací prezentovaných v dílech současných intelektuálů pojetí džihádu jako právního institutu muslimské jurisprudence [fiqhu]. V úvodu nejprve osvětluje charakteristické rysy islámského práva jako náboženského systému a jeho základní kategorie. Druhá kapitola přináší definici pojmů džihád a sijar jako oblastí právní regulace upravujících vedení vojenských operací a výbojů standardně obsažených v dílech právní literatury. Poté pojednává o exegetických otázkách pramenících z uplatňování metody derogace [nasch] při interpretaci ustanovení Koránu a sunny týkajících se vedení džihádu. Dále analyzuje díla rané muslimské jurisprudence se zaměřením na jejich strukturu, zahrnuté oblasti úpravy a metody právní argumentace a nakládání s prameny převazující u jejich autorů. Jedná se jednak o sbírky hadíthů od autorů Al-Buchárího, Abú Dáwúda a Ibn Mádži a zadruhé o díla právníků Málika ibn Anas a Muhammada aš-Šajbáního považovaná za první kodifikace islámského válečného práva. Třetí kapitola přináší přehled materiální úpravy džihádu prezentované Ibn Rušdem v jeho právním manuálu Bidájat al-mudžtahid. To zahrnuje ustanovení týkající se vedení bojových bojových operací, nakládání s nepřátelskými osobami a...

The purpose behind this theses is to introduce the doctrine of jihad as a legal concept established in Muslim jurisprudence [fiqh] through the analysis of Arabic primary medieval legal sources and the writings of contemporary Islamic intellectuals. Firstly, its author will focus on the notion of jihad in classical Muslim jurisprudence and then proceed to examine the modern reinterpretations of jihad. The introduction provides and insight into the basic features of the religious law of Islam and its system. The second chapter is concerned with the definition of jihad and siyar in the books of fiqh as a regulatory basis governing the conduct of military expeditions. Then, it reviews the interpretative issues faced by Muslim exegets of the Quran and hadith posed by the application of abrogation mechanism [nasch] and analyses the early writings on jihad with respect to their structure, areas of regulation covered and the use of legal arguments and sources by their authors. The analyzed works include hadith collections of Al-Bukhari, Abu Dawud and Ibn Majja and the books of Malik and Al-Shaybani considered as the first codifications of Islamic laws of war. The third chapter presents the substantive rules of jihad as discussed by ibn Rushd in his legal handbook Bidayat al mujtahid which entails limits on...