Diagnostika a terapie mnohočetného myelomu

Abstract

Multiple myeloma is an agressive hemato-oncological disease the diagnosis and treatment possibilities of which have been developing for the last 15 years. The diagnostic methods include flow cytometry which uses antigen detection to distinguish between pathological and physiological plasmocytes. One of the monitored markers is marker CD45 which could be, according to our monitoring, of a negative prognostic value. 71 patients in our group were divided according to the intensity of CD45 antigen expression and the group with a lower expression showed a statistically higher risk of relapse within 12 months 62% vs. 25 % (p=0,0011). We did not find any connection with the influences of induction therapy or cytogenetics which are otherwise considered the most important prognostic markers. Multiple myeloma treatment involves a lot of combined protocols; and the repeated autologous transplantation is still considered to be the most efficient. We observed more positive results in planning the second autologous transplant early in patients who reached just partial remission after the 1st autologous transplant - significantly better TFS (treatment free survival) and overall survival (OS) were in the group of patients with early tandem transplantation: 18 months vs. 10 months (p=0.04) and the OS median was not reached...

Mnohočetný myelom je agresivní hematoonkologické onemocnění s rozvíjejícími se možnostmi diagnostiky i léčby v posledních 15 letech. Mezi jednu z diagnostických metod patří průtoková cytometrie, která detekcí spektra antigenů umožňuje odlišit patologické plasmocyty od fyziologických. Jedním ze sledovaných znaků je znak CD 45, který by mohl mít podle našich sledování negativně prognostickou výpovědní hodnotu. 71 pacientů v našem souboru bylo rozděleno podle intenzity exprese CD 45 antigenu a skupina s nižší expresí měla statisticky vyšší riziko relapsu do 12 měsíců 62 % vs. 25 % (p=0,0011). Nepozorovali jsme souvislost s vlivy indukční léčby ani cytogenetiky, které se jinak považují za nejdůležitější prognostické markery. Při léčbě mnohočetného myelomu je používána řada kombinovaných protokolů, přičemž za dosud nejefektivnější je stále považována autologní transplantace s možností opakování. Naše výsledky hovoří příznivěji ve prospěch naplánování druhé autologní transplantace časně (tandemově) u pacientů s dosažením pouze parciální remise po 1. linii léčby s autologní transplantací. Signifikantně lepší TFS (treatment free survival) a celkové přežívání (OS) bylo ve skupině pacientů transplantovaných tandemově oproti transplantaci v rámci druhé linie léčby při relapsu/progresi: 18 měsíců vs. 10 měsíců (p=0.04)...