Analýza profilů chování iterativních sloves v latině

Abstract

Tato práce se zabývá skupinou iterativních sloves v latině, tedy skupinou formálně značenou iterativním sufixem -t. Zabývá se otázkou, jaký byl vlastně význam iterativního sufixu -t v klasické latině, protože v literatuře se uvádí, že v některých případech byl v klasické latině význam iterativních sloves stejný jako význam fundujícího sloves a existují iterativní slovesa, jejichž fundující slovesa nejsou vůbec doložena. Také do románských jazyků často přešla jen slovesa iterativní. Další otázkou, kterou se práce zabývá, je vztah iterativních sloves, jakožto skupiny vydělené na základě kategorie aktionsart podle české lingvistické tradice, a kategorií obecně označovaných jako aspekt (gramatický aspekt, lexikální aspekt). Zvolenou metodou jsou v tomto případě tzv. "profily chování", kvantitativní metoda založená na práci s korpusem. V našem případě je korpus omezený na vybraná prozaická díla období klasické latiny zhruba v rozsahu 1. stol. před n. l. až 1. stol. n. l. Analýza spočívá v první části v rozboru výskytů vybraných dvojic iterativní sloveso - fundující sloveso v uvedeném korpusu zejména se zaměřením na frekvenci výskytu, valenci a zařazení predikací sloves ke třídám slovesného děje založeným na Vendlerově klasifikaci, a to hlavně na základě vyhodnocení a/teličnosti dějů s přihlédnutím k...

This thesis deals with the group of Latin iterative verbs, i.e. the group that is formally marked with the iterative suffix -t. It deals with the question what was the actual meaning of the iterative suffix -t in classical Latin as reference literature says that in some cases the meaning of iterative verbs in classical Latin was the same as that of the base verb and there are iterative verbs whose base verbs are not attested at all. Also, only iterative verbs often passed into Romance languages. Another question this thesis deals with is the relationship of iterative verbs as a group set off on the basis of the category of aktionsart as it is understood in the Czech linguistic tradition and the categories that are generally referred to as aspect (grammatical aspect, lexical aspect). In this case, the selected method is a corpus-based quantitative method called the "behavioural profiles". In our case, the corpus is limited to selected prosaic works of the classical Latin period of approximately the 1st century b.C. to the 1st century AD. In its first part, the analysis is based on studying the occurrences of selected iterative verb - base verb pairs in the above mentioned corpus, especially focused on the frequency of occurrence, valence and classification of predicates into Vendler's classes,...