Dehumanizace myšlení
The dehumanization of thinking
diplomová práce (OBHÁJENO)

Zobrazit/otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/8203Identifikátory
SIS: 27448
Kolekce
- Kvalifikační práce [23975]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Hanáková, Petra
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Filmová věda
Katedra / ústav / klinika
Katedra filmových studií
Datum obhajoby
29. 1. 2007
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Velmi dobře
Tato diplomová práce nechce mít pravdu. Budu začínat o sobě. Jako malý jsem šilhal. Při pohledu do zrcadla jsem měl pocit, že moje oči se nechtějí moc sledovat a raději by zmizely někam z dosahu zarámované reflexní plochy. Pak jsem podstoupil dva operační zákroky, v jejichž důsledku se na mě sice již dalo dívat, ale protože jsem zároveň nabyl krátkozrakosti, nemohl jsem se zase dívat já. Svět se mi rozmazal do barevných skvrn. Od té doby nejsem schopen vidět nic takové, jaké je to ve skutečnosti - na ta vybroušená skla, na moje objektivy, bez přestání usedá prach a pyl a občas za ně zapadne kolem letící hmyz, který pak zmateně hledá cestu ven skrze mé rohovky. Díky podobným zážitkům nejsem "mužem hnaným touhou po pravdě jako Isaac Newton jež si jednou vpíchl tupou jehlu mezi oko a oční důlek aby mohl studovat oční anatomii" a nechám se spíš inspirovat Andy Warholem, který si představoval, jaké to muselo být v dobách, než optici všem srovnali vidění na 20-20, v časech, kdy každý viděl jinak. Víc než věda o správném pohledu, to bude taková pop filosofie o rozmanitých viděních. O tom, jak se obrazotvornost baví lidským myšlením. Vyprávění o modrosti a duchamplnosti. Příběh o pohledu z roku 1521, kdy Magellan našel na Borneu hmyz ve tvaru listu, ale myslel si, že se jedná o strom s chodícími listy, které...
This is not a summary, but a meaningless part of my thesis. Even it is not a part of it at all. There is no summary in czech. There is no method, but a lot of ruptures, errors, guessworks, and above all gaps. This text is a singular discourse, closed into itself like a black hole and a conceptual film, which has to be seen by reading and read by looking. There is no particular message, this storytelling has no start and no end and doesn't care about present anything to a reader. It is a text which has to be used, because you can't find out any meanings here, if you don't participate in creating them. It is a pulse burst, acummulation of small stories. I use biology, physics, geology, bacteriology and other siences that I don't understand, what helps me to use their stories by the way I need to tell my story which consists only of gaps. There is no diference between physical laws and rules of football. Nature has no grammar and some particles deny to be right, others are missing. Human brain is a result of an easy level of computer game. I don't read Aristotle because of he hadn't a TV set at home. Racionality was dissolved by storytelling and imagination. I use works of Deleuze, Guattari, Baudrillard, Virilio, Debord, De Landa and advertising industry. A rock is considered to be a movie here. A landscape is...