Opera dei pupi

Abstract

Cílem této diplomové práce je představit čtenáři lidové loutkové divadlo opera dei pupi, které se rozvinulo zejména na Sicílii ve druhé polovině 19. století. V úvodní části popíšu literární vlivy, které živily tuto tradici, ze které pak loutkáři čerpali látku pro svůj repertoár, kterým byly v první řadě příběhy o francouzském králi Karlu Velikém a jeho rytířích, tzv. paladinech. Zmapuji způsob zpracování této látky pro potřeby opery dei pupi a způsob, jakým byla propojena s orální tradicí. Dále představím vedlejší repertoár tohoto divadla, kterým byly například frašky. V následující kapitole se zaměřím spíše na formální stránku opery dei pupi, která zahrnuje osobnost loutkáře, jeho činnost, strukturu samotného divadla, charakteristiku loutek a jejich ovládání. V této části rovněž popíšu specifický koncept každodenních představení na pokračování, a jak v praxi tato představení probíhala. V analytické části se zaměřím na proces uvedení děje na scénu, který zahrnuje jak improvizaci, tak i pevně daná pravidla. Stěžejním tématem této části je pak tzv. copione, což jsou loutkářovy vlastnoručně psané poznámky, o které se opíral při uvedení představení. Tato část bude obsahovat četné úryvky jak z copione, tak z odehraného představení, a na jejich základě bude mít čtenář možnost porozumět funkci copione v rámci...

The aim of this thesis is to introduce the popular puppet theatre called Opera dei Pupi, which was developed mainly in Sicily in the second half of the 19th century. The first part desrcibes literary influences that nourished this tradition, from which puppeteers derived topics for their repertoire. These stories were primarily about the French king Charlemagne and his knights and were called paladins. I am trying to map the form of an adaptation of this topic for Opera dei Pupi needs and the way of connection with oral tradition. Furthermore I am going to mention the secondary repertoire of the theatre for example farce. Next chapter focuses on a formal side of the Opera dei Pupi including puppeteer's personality, his work and activities, structure of the theatre itself, characteristics of puppets and handling them. Furthermore this section also describes a specific concept of everyday's performances "to be continued" and how were these performaces organized in practice. The analytical part focuses on a process of putting plot on a scene, which includes both improvisation and fixed rules approach. The principal theme of this part is the so-called copione, which are the puppeteer's own handwritten notes, on which the show was based. This section also includes numerous excerpts not only from copione but also...