Bosí Augustiniáni v Čechách jako zadavatelé uměleckých děl od roku 1623 do reforem Josefa II.

Abstract

The introductory chapter fills a completely blank space concerning the history, organisation and spirituality of the Order of the Discalced Augustinians in the Czech context. The existing literature has so far only briefly outlined this topic; however, it cannot be explored with no knowledge of the 20th -century professional Italian research works or the preserved resources produced by the General Curia in Rome and the 18th century literature of the Order. The thesis also provides a general overview of the activities of the Czech mon­ asteries of the Discalced Augustinians in the period context, also reflecting the in­ fluence of the Order on the spiritual and cultural life of the laymen, an influence which, as regards the monastery in Lnare, extends into the early 20th century. The extant resources have helped to describe relations between the members of the Order and the outside world, be it the links to the local clergy or laymen, espe­ cially burghers and nobility or its dependants. The relationship between the famil­ ies who financed the foundation of the two latest monasteries (Lnare and Lysa nad Labem) and the monastic community is the focus of specific attention. The monas­ tery benefactors who financed specific artworks were also recruited from these contacts. In return, they could hope to be...

V úvodní části práce byla zpracována historie, organizace a spiritualita řádu bosých augustiniánů. V dosavadní literatuře byla tato problematika zatím pouze stručně nastíněna, ovšem bez znalosti odborných italských badatelských výzkumů 20. století (či dochovaných pramenů vzniklých z činnosti generálního vikariátu v Římě a řádové literatury 18. století) není možné toto téma podchytit. Současně bylo souhrnně popsáno působení českých konventů bosých augustini­ ánů v kontextu dané doby, s přihlédnutím k vlivu řádu v duchovním a kulturním životě laiků (u lnářského konventu v přesahu do přelomu 19. a 20. století). Na zá­ kladě dochovaných pramenů byl přiblížen vztah řeholníků ke světu vně kláš­ terních zdí, a to ať již šlo o vazby na lokální duchovenstvo nebo laiky (zejména měšťany a šlechtu, ale i její poddané). Zvláště byl vyzdvižen vztah mezi rodinami fundátorů dvou nejmladších konventů (Lnáře, Lysá nad Labem) a klášterní komu­ nitou. Z výše uvedených kontaktů se rekrutoval i okruh dobrodinců konventů, kte­ ří konkrétní umělecká díla zafinancovali. Na oplátku mohli doufat ve vzpomenutí v modlitbách řeholníků za spásu jejich duše, pokud tak nebylo přímo ustanoveno v rámci např. mešní fundace. S výše uvedeným naprosto úzce souvisí samotná role bosáků - objednavatelů, která dosud nebyla pro české prostředí...