Od stavovského shromáždění k modernímu parlamentu. Pohled francouzských ultrakonzervativců na zastupitelskou instituci v první polovině devatenáctého století

Abstract

Vznik moderního zastupitelstva byl podstatnou součástí zrodu a rozvoJe občanské společnosti, v níž parlament i jiné zastupitelské instituce slouží jako jeden z nejvýznamnějších nástrojů vyjádření názorů veřejnosti. Jako takový byl zastupitelský princip coby výraz rovnosti všech občanů předmětem lítých bojů mezi konzervativci a stoupenci "pokroku", v jejichž závěru se první zpravidla přizpůsobili nebo podlehli. Právě jejich postoje v této věci, míra přizpůsobování nebo nepřizpůsobování jejich oficiálního programu a rétoriky, a to konkrétně ve Francii první poloviny devatenáctého století, jsou předmětem této práce. Konzervativci rozumím kontrarevoluční proudy vymezující se proti zásadám vyjádřeným francouzskou revolucí, ve Francii většinou legitimisty, později vedle nich i integrální katolíky. Nejvýstižnější je zde definice, kterou pro tento směr v celoevropském měřítku uvádí Otto Urban": "Konzervativní ideologie byla původně spjata s uchováním společenské i politické struktury pozdně feudální společnosti a namířena proti liberálnímu a demokratickému pojetí občanské svobody a rovnosti. Po rozkladu pozdně feudální společnosti v procesu buržoazní revoluce se konzervativní ideologie adaptovala novým podmínkám, prostupovala původní liberalismus a postupně s ním v metamorfózované podobě splynula]". O průběh této...