Lucemburkové a české země ve francouzských kronikách 14. století
The Kingdom of Bohemia and the dynasty of Luxembourg in the French chronicles of the 14th century
diplomová práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/7275Identifikátory
SIS: 27356
Kolekce
- Kvalifikační práce [23976]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Hrdina, Jan
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Historie
Katedra / ústav / klinika
Ústav českých dějin
Datum obhajoby
18. 9. 2006
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Čtrnácté století je pro české dějiny dobou, kdy výrazně nabývají na intenzitě a významu styky se západoevropskými zeměmi, zvláště pak s francouzským královstvím. Toto směřování můžeme v menší míře pozorovat již v předchozím období, kdy se za vlády posledních Přemyslovců viditelně pozvedla prestiž českého krále a jeho království. Bezprostředním podnětem takto výrazného sbližování obou odlišných oblastí se však stal až nástup lucemburské dynastie na český trůn. Díky Janu Lucemburskému tak tradičně těsné styky lucemburských hrabat s francouzskými králi přenesly i do českých zeIIÚ. Jan Lucemburský byl také jediným z lucemburských králů, jehož k francouzským suverénům přes drobné výhrady pojil opravdu blízký vztah, který se v případě Filipa VI. snad dá označit i za blízké přátelství. K tomuto postoji Jana předurčovala jak profrancouzská orientace jeho rodiny, tak i dlouhá výchova na pařížském dvoře. On sám později přispěl k posílení vzájemných vazeb svou dynastickou sňatkovou politikou a především trvalým spojenectvím s francouzským králem. Toto spojenectví se stalo jakýmsi pevným bodem jeho velkorysé evropské politiky a také v důsledku jeho tragického vyústění v bitvě u Kresčaku získal král Jan trvalé místo v povědomí široké veřejnosti nejen v Čechách a ve Francii. Vztah Janova syna Karla k francouzskému králi...
Since the beginning of the fourteenth century the Czech kings and their kingdom started to make significant appearance in the French chronicles. The sudden interest of contemporary historians was sparked mainly by the ascension of the Luxembourgian dynasty to the Czech throne in 1310. The relations that existed for a long time between France and Luxembourg were thus transfered to Bohemia, who se young king John the Blind soon became a French ally in the ongoing conflict with England. To the history of the Warfare, which is traditionally called the Hundred Years War, are devoted also the works of two of the most important late-medieval writers, Jean le Bel of Liege and Jean Froissart of Valenciennes. Modem historians have had for a long time a tendency to dismiss their chronic1es (Froissart' s in particular) as historically inaccurate and thus unreliable sources. But such a refusal implies a serious misunderstanding of both authors' intention, for their main goal was not to precisely narrate the facts but rather to adjust them to better suit their idealised image of social order. Bearing that in mind we can clearly see that the presence of Czech kings in Froissart's and le Bel's chronicles does not generally reflect their real deeds, but rather the symbo1ic part they play to enhance the glory of the French...