Zrod dálněvýchodní velmoci. Zahraniční politika Japonska v letech 1894-1905

Abstract

Na počátku XVII. století bylo Japonsko vcelku centralizovanou zemí s určitými náběhy na moderní hospodářství a s mocnou armádou. Toto výhodné postavení však bylo z největší části promarněno v důsledku politiky rodu Tokugawa. Šógunové se obávali šíření křesť anství, zejména v jeho katolické podobě, a byli rozhodnuti je v Japonsku zničit. K tomu podle svého soudu potřebovali zemi izolovat. Izolace Japonska navíc umožnila petrifikovat stávající poměr sil v samotném Japonsku mezi rodem Tokugawa a mocnými rody na jihozápadě Japonska, jež byly podezírány z touhy svrhnout moc Tokugawů a jež by byly posíleny nekontrolovaným obchodem s cizinci. Z těchto důvodů Tokugawové postupně vydávali různá nařízení, jež byla roku 1639 završena zákazem pro portugalské lodě, připlouvat do Japonska. Japonsko se stalo uzavřenou zemí, jejíž kontakty se světem představovaly pouze přístav v Nagasaki a sporé kontakty knížectví Cušima a Sacuma s Koreou a Rjúkjú. Jak dokázaly aktivity japonských obchodníků v zámoří nebo akce kapitána Hamady na Tchaj-wanu, Japonsko mělo dostatek odvážných mořeplavců. Vezmeme-li v potaz vývoj na Dálném východě v XVII. století, vidíme, že Japonci měli možnost aktivně zasahovat do událostí na Dálném východě, ať již v Číně, nebo jinde. V protikladu k evropským obchodníkům měli Japonci mnohem lepší výchozí...

ln the first half of the seventeenth century, Japan, hitherto a powerful and absolutely not a backward nation, had been forced by sh6gun's regulations into unnecessary isolation, which let her rnilitary power dirninish and her people imprisoned in narrow area of its home islands. AU opportunities for foreign expansion were rnissed; main reasons were ridicuolous fear of the Tokugawa bakufu from Christianity, which were curiously not settled by extinction of main Christian bases in the Far East, and its selfish resolution not to aUow changes in the balance of power among the bakufu and powerful daimj6 t6zama from remote southwest regions of Japan. At the beginning of the second half of the XIX. century, Japan was a poor and underdeveloped country, almost entirely secluded from the outside world. Once great empire was an easy victim of "foreign barbarians", who handily forced signing of unequal treaties. His Imperial Majesty thus reassumed a reign over a weak country which may be justly described as a serni-colony of foreign intruders. However, wise and resolute leadership of the Meiji government allowed Japan to become a "rich country with strong army" , fuHy capable of revision not only of unequal treaties, but also of her entire international position. Old and deep desire of J apanese society for active...