Differentiated integration in the EU : the British approach to EMU fiscal rules

Abstract

Tématem této diplomové práce je britský přístup k fiskálním pravidlům hospodářské a měnové unie. Jako teoretické východisko výzkumu slouží teorie diferencované integrace, která zkoumá různé formy užší spolupráce v rámci Evropské unie. Konkrétně je výzkum postaven na přístupu Franka Schimmelfenniga, Dirka Leuffena a Bertholda Rittbergera, kteří se zabývají podmínkami vzniku diferencované integrace v rámci EU. Cílem této diplomové práce je zodpovědět otázku, proč Velká Británie, reprezentovaná premiérem Davidem Cameronem (Konzervativní strana), vetováním fiskálního paktu odmítla prohloubení diferencované integrace v rámci smluvního rámce EU, zatímco v devadesátých letech na vytvoření diferencované integrace v rámci hospodářské a měnové unie přistoupila a dokonce i v průběhu krize s jinými reformami fiskálních pravidel souhlasila. Práce je rozdělena do tří částí. První se zabývá britským přístupem k Maastrichtské smlouvě, která dala vznik hospodářské a měnové unii, a k Paktu stability a růstu. Další část práce se zabývá tím, jak se Británie stavěla k reformám Paktu stability a růstu a dalšímu krizovému opatření, kterým byl Pakt euro plus. Poslední kapitola zkoumá fiskální pakt a příčiny britského veta. Závěrem práce je zodpovězení výzkumné otázky, která byla stanovena v úvodu.

The thesis focuses on the British approach to EMU fiscal rules. Theoretical and conceptual framework is based on the theory of differentiated integration dealing with a various forms of closer cooperation among EU Member States. The research is built on the theoretical approach as described by Frank Schimmelfennig, Dirk Leuffen and Berthold Rittberger. Authors provide an analysis of conditions of differentiated integration within the EU. The aim of this thesis is to answer the question of why the United Kingdom decided not to participate in the fiscal compact and, consequently, did not allow further differentiated integration within the treaties (which led to an arrangement outside the EU legal framework) while accepting the initial fiscal rules agreed in the 1990s as well as other crisis reforms of EU fiscal governance. The first part describes Maastricht and SGP fiscal rules and analyses both the UK's position within EMU and the SGP provisions applied to the UK. The next chapter examines the British approach towards both the SGP revisions and the Euro Plus Pact. The third part analyses the new fiscal compact and explains why the UK decided to use the veto. In conclusion, the thesis provides an answer to the research question as set down in the introduction.