Hry a hrací pomůcky. Příspěvek ke studiu volného času ve středověku

Abstract

Hry tvoří nedílnou součást života člověka. Provázejí člověka prakticky po celou dobu jeho existence. Přitom se nejedná o jev bytostně lidský. Hrají si i zvířata a z tohoto hlediska by se jevila dokonce starší než kultura. Tento aspekt hry rozvinul zejména kulturní antropolog Johan Huizinga. Jeho dílo Horno ludens je dodnes často citováno, i když někteří Huizingovi následovníci je již považují z velké části za překonané. Ať už je původ hry jakýkoliv zůstává faktem že hra provází člověka celou jeho historií a právě člověk ji dokázal rozvinout do nepřebemého množství druhů a variant. Jedním z odvětví, které vykrystalizovaly během tisíciletého vývoje,jsou i deskové hry, které tvoří hlavní náplň této práce. Pro badatele v historických a společenských vědách je výzkum her jednou ze součástí celkového výzkumu poznání člověka a jeho kultury, a to jak v minulosti, tak i v současnosti. Česká literatura Je dosud velmi chudá na práce věnované deskovým hrám. Po průkopnických pracích Zíbrtových (Zíbrt 1888 a 1889) a několika článcích v různých periodikách jsou to do dnešní doby pouze knihy Miloše Zapletala, které však nesledují prioritně aspekt historický ani archeologický, ale jsou určeny nejširší čtenářské obci.