Patofyziologické aspekty myelodysplastického syndromu ve vztahu k efektu cílené imunomodulační a demetylační terapie

Abstract

Myelodysplastický syndrom (MDS) představuje heterogenní skupinu klonálních chorob hemopoetické kmenové buňky charakterizovaných inefektivní hemopoézou, periferní cytopenií, morfologickou dysplazií a nebezpečím transformace do akutní myeloidní leukemie (AML). Jde o jedno z nejčastějších hematologických závažných onemocnění u nemocných starších 60 let. Jeho incidence stále stoupá. Terapie myelodysplastického syndromu je dosud relativně svízelná. Mimo transplantaci periferních kmenových buněk není v současné době k dispozici léčba vedoucí ke kompletní dlouhodobé remisi onemocnění. Transplantace ale pro většinou vyšší věk nemocných může být nabídnuta jen velmi malému procentu nemocných. Proto hledání nových terapeutických možností je zásadní. Do recentního zavedení dvou nových terapeutických modalit byla situace v léčbě nemocných s myelodysplastikým syndromem frustrující. Nové terapeutické přístupy jsou představovány imunomodulační léčbou representovanou preparátem lenalidomidem a epigenetickou terapií neboli demetylační léčbou representovanou preparátem 5- azacitidinem (azacitidin). Oba tyto nové léky mají významně vyšší efekt než dosud používaná léčba. Mechanismus jejich účinku však není ještě zcela objasněn. Proto jsem se rozhodla při zavádění této léčby u nás iniciovat několik výzkumných záměrů....

Myelodysplastic syndromes (MDS) represent a group of clonal stem cell disorders characterized by ineffective hematopoiesis, peripheral cytopenia, morphological dysplasia and the risk of transformation to acute myeloid leukemia (AML). MDS belongs to one of the most common hematological diseases in patients over 60 years old. MDS incidence is still increasing. Appropriate therapy of MDS remains challenging. There is no curative approach besides peripheral stem cells transplantation, which is regretfully appropriate only for a small group of patients due to a higher median age of the MDS population. This is why the search for therapeutic alternatives remains paramount. MDS treatment was rather frustrating until the recent introduction of two new therapeutic approaches: immunomodulation therapy with lenalidomide and epigenetic or demethylating therapy with 5-azacytidine. Both new drugs have significantly higher effect than standard therapy. However, the precise mechanism of this effect remains unknown. As a result, we decided to initiate several research projects while introducing this promising treatment to our patients. Our aim is to investigate the mechanism of both agents in relation to disease pathogenesis by examining changes of certain occurrences and factors prior to and during the course of...