Pravidlo mrtvého dárce a jeho význam v současné etice transplantací

Abstract

Souhrn Cílem disertace je představit současný koncept smrti a kritéria pro stanovení smrti v kon- textu transplantačního programu a dokázat teze: Pravidlo mrtvého dárce (dead donor rule) nemá být nezbytnou podmínkou odběru životně důležitých orgánů a tyto orgány k transplantaci má být přípustné odebírat i od pacientů bezprostředně umírajících, při respektování principu autonomie a non-maleficence. Na konkrétních příkladech jsou uve- deny problémy stanovení okamžiku smrti a je doloženo, že dárci orgánů nenaplňují bio- logická kritéria smrti a pravidlo mrtvého dárce je v současné klinické praxi porušováno. Argumentací je podpořena myšlenka, že při rozvíjejících se technologických možnostech současné intenzivní medicíny pravidlo mrtvého dárce ztrácí na významu. Legální koncept smrti se tak vzdaluje biologické podstatě fenoménu. V práci je demonstrováno, že pravi- dlo mrtvého dárce není nezbytnou podmínkou transplantací. Pro rozumný a odpovědný přístup k etickým pravidlům transplantační medicíny není nezbytně nutné definovat smrt a tedy není nezbytné ani pravidlo mrtvého dárce. Jak důvěra veřejnosti v transplantace, tak i ochrana vulnerabilních jedinců mohou být zajištěny prostřednictvím jiných etických nástrojů (princip autonomie a non-maleficence). Pro etickou přípustnost odběrů má zá- sadní význam správné...

The thesis presents current understanding of the concept of death and criteria for diagno- sis of death in the context of organ donation. We will argue that 1) the dead donor rule should not be the necessary condition for retrieving organs for transplantation and 2) it should be permissible to retrieve organs from patients that are imminently dying (not dead yet), with respect to the principle of autonomy and non-maleficence. We will first present the impossibility and current inconsistencies in determining the exact "moment of death" and we will then demonstrate that current organ donors do not fulfill biological criteria for death and that the dead donor rule is not respected in clinical practice. We suggest that in the context of recent major technological advances in the field of critical care medicine the dead donor rule becomes irrelevant and does not contribute to the transplantation ethics. The legal concept of death and the biological phenomenon of death become more and more distant. We argue that declaring death is not necessary for ethically justified policy in transplantation. Both the societal trust and the protection of vulnerable individuals can be ensured by different ethical principles (i.e. the principle of autonomy and the principle of non- maleficence). The sound ethical...