Popularizace vědeckého poznání na příkladu Hrdličkova muzea člověka v letech 1929-1939.
Hrdlička Museum of Man during years 1929-1939 as an example of a popularization of scientific knowledge.
diplomová práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/64077Identifikátory
SIS: 133459
Kolekce
- Kvalifikační práce [6713]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Šimůnek, Michal
Fakulta / součást
Fakulta humanitních studií
Obor
Obecná antropologie - integrální studium člověka
Katedra / ústav / klinika
Katedra obecné antropologie
Datum obhajoby
20. 6. 2014
Nakladatel
Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studiíJazyk
Čeština
Známka
Velmi dobře
Klíčová slova (česky)
muzeum, věda, antropologie, evoluce, rasa, eugenika, návštěvník, společnost, státKlíčová slova (anglicky)
museum, science, anthropology, evolution, race, eugenics, visitor, society, statePráce byla součástí širšího úsilí o revitalizaci Hrdličkova muzea člověka, které se jej zároveň snažilo uchopit coby předmět společenskovědního, zejm. historického, bádání. Vycházeje z obecného problematizování konstrukce popularizačních poselství muzejními institucemi, pokusila se práce zaměřit na způsob, jakým aktéři stojící v pozadí zřízení Hrdličkova muzea člověka vytvářeli tuto expozici. Konstrukce expozice Hrdličkova muzea člověka pak byla nahlédnuta skrze několik rovin, které mohly zásadním způsobem její podobu ovlivnit: 1. vědeckým ukotvením realizátorů a jejich osobními postoji, 2. vztahem k veřejnosti, 3. vztahem ke státu a národu, potaz byl vzat i průběh realizace a okolnosti jej provázející. Cílem tak bylo zpracovat počátky Hrdličkova muzea jinak, než jen čistě z hlediska historického popisu vzniku, ale zohlednit i kulturní, společenský a politický kontext, v němž Muzeum vznikalo a působilo. Šlo tak o pokus analyzovat, nakolik tyto z většiny "nevědecké" fenomény zasahovaly do podoby expozice, která měla být vědeckým, objektivním a autoritativním sdělením pro veřejnost. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
This work is part of a broader effort to revitalize the Hrdlička Museum of Man and to research it from a historical perspective. Starting from the view that the popularization of science by museums in general is problematic and a viable topic for the social sciences, the work attempts to focus on the way the exhibition at the Hrdlička Museum of Man was constructed by its creators. This topic is analyzed from three main perspectives: 1st the scientific standpoints and personal worldviews of the creators, 2nd relations between the museum and the public, and 3rd relations between the museum and the nation state; also, the influence of the building process itself is taken into account. The intention of the work is to look at the origin of the Hrdlička Museum of Man within its cultural, social and political context rather than focus purely on a historical description. It is an attempt to bring to light all the "unscientific" phenomena that shaped the exhibition's scientific, objective and authoritative message to the public. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)