Existenciální tematika ve Foscolově románu Le ultime lettere di Jacopo Ortis

Abstract

Foscolův román Le ultime lettere di Jacopo Ortis se hned z několika hledisek najednou vymyká ostatním které v tehdy ještě nesj ednocené Itálii vznikaly. dílům, Román, jenž stojí na pomezí epistolárního a deníkového románu je zrcadlem nepokojného mladíkova nitra a zápasu o pevné a důstoj né místo v tomto nehostinném světě. Navíc je vlastně prvním moderním románem italské literatury a Jacopo Ortis první moderní postavou, jenž bude mít časem celou řádku následovníků zmítaných podobným údělem a nakažených podobnou nevyléčitelností. Do děj e vtahuj ící ich-forma vyprávění, tragický osud hlavního protagonisty, značná míra autobiografie a zasazení příběhu do zajímavého historického kontextu, to je jen krátký výčet toho, co činí román stále zajímavým a přínosným, přestože od vydání finální podoby uplyne brzy již dvě stě let( importovaného neoklasicismu(1816). Román spojuje prvky (pre) romantismu po vzoru a je živým Anglie a příkladem Německa) vzájemného s prvky souboje a dialogu obou těchto stylů. Preromantické prvky JSou tu přítomny nejen v podobě lyrických líčení přírodních jevů a citových vzplanutí, ale zejména již modernějším pojetím samotné postavy Jacopa Ortise. Ten už je typickým moderním hrdinou zrcadlícím chaos a neproniknutelnost světa, nemocen a nakažen nevyléčitelnou touhou po nedosažitelném. Ovšem spor...