Přírodní a sociální aspekty sídelní struktury zemědělského pravěku a raného středověku. Příklad mikroregionu Únětického a Podmoráňského potoka

Abstract

Krajina na severozápad od Prahy je krajinou s bohatou historií. Nejpádnějším důvodem, pro který byla tato pracovní oblast zvolena, nebyla jen předpokládaná nadprůměrná četnost archeologických lokalit, nýbrž i důvěrná znalost území. Členité území nepříliš velké rozlohy s bohatou nálezovou základnou se jeví takřka jako ideální pro zamýšlené zpracování vlivu přírodních a sociálních aspektů na strukturu osídlení. Oproti jiným podobným pracím si tato však klade za cíl dobrat se pokud možno nezkreslených výsledků, je tedy nutné pracovat s přesnými vstupními daty, precizně je zpracovat i věnovat velkou opatrnost při zacházení a výkladu výsledných informací. V práci této dochází ke spojení manuální práce s mapovými podklady, znalostí terénu a geografických informačních systémů. K uspokojivému zvládnutí problematiky je zapotřebí sledovat nejen data archeologická, ale i přírodovědecká. Není možné se při zpracovávání takovéto problematiky spokojit pouze s "plochými" daty zastupujícími jednotlivé lokality či komponenty v mapových či textových podkladech, aniž bychom se s nimi seznámili přímo v terénu. Každá komponenta je individuálním projevem přítomnosti našich předků v krajině a jako takovou ji musíme nakonec brát. Nicméně tento směr (při předem přesně definovaných otázkách) archeologických prací nabývá na intenzitě....