Kritik am Bologna-Prozess in Deutschland

Abstract

Práce se zabývá německou kritikou evropských vysokoškolských reforem v rámci tzv. boloňského procesu. Mezi tyto reformy patří především rozdělení studia na dva, později tři cykly, zavedení jednotného kreditního systému nebo podpora mobility. Právě Německo představuje stát, kde boloňský proces vyvolal velkou akademickou diskuzi a stal se jedním z předmětů studentských protestů. Práce pojednává jak o kritice jednotlivých cílů a celkového pojetí reforem, tak o kritice jejich implementace v Německu. Zaměřuje se na to, kde leželo těžiště kritiky u pedagogů a kde u studentů. Analyzované období je ohraničeno podpisem Boloňské deklarace roku 1999 a rokem 2010, jež byl původně stanoven za konec procesu. Někteří akademici považovali boloňský proces za nástroj komercializace vysokého školství a odklon od modelu W. v. Humboldta. Většina ale upozorňovala na špatné zavádění reforem a nepochopení stanovených cílů. Podobný postoj zaujímali také studenti. Nejčastěji byly kritizovány nové bakalářské programy kvůli jejich nevhodné koncepci nebo nízké kvóty pro přijetí studentů do následujícího magisterského studia. Studenti zároveň zdůrazňovali nutnost více zohledňovat sociální rozměr reforem, který je podle nich nezbytný pro naplnění cílů boloňského procesu.

This thesis deals with German criticism of the European higher education reforms within the so called Bologna Process. These reforms include the division of studies into two and later into three cycles, the introduction of a unified credit system and the support of mobility. Germany in particular represents a country, where the Bologna Process initiated a broad academic debate and became a subject of student protests. The paper discusses the criticism of particular goals, the overall concept of the reforms and the specifics of their implementation in Germany. It focuses on both the core of scholar criticism and the students' insight on the subject. The analysed period is bordered by the signing of the Bologna declaration in 1999 and by the year 2010, which was originally meant to be the last year of the reform process. Some academicians saw the Bologna Process as an instrument for the commercialization of higher education and a deviation from the model of W. v. Humboldt. The majority however pointed out the erroneous implementation of reforms and misapprehension of the original goals. Similar stances were also adopted by students. New bachelor's programmes were mostly criticized for their unsuitable conception and low quotas for student admission to master's programmes. At the same time, students stressed...