Užívání hlasivkového rázu u rodilých a nerodilých mluvčích francouzštiny

Abstract

Cílem této práce je popsat zapojení hlasivkového rázu do systému francouzského jazyka. Ačkoli zde užívání tohoto segmentu není natolik patrné jako v některých jiných jazycích (např. v češtině), bylo by mylné se domnívat, že Francouzi navazují veškerá slova těsně za sebe. Těžiště práce spočívá v provedeném výzkumu založeném na analýze skutečného užití hlasivkového rázu ve čteném textu. U rázu jsou rozlišovány dvě základní podoby jeho realizace: hlasivková explozíva a třepená fonace. Ve výzkumu vycházíme z nahrávek francouzských rodilých mluvčích (8) i mluvčích nerodilých - studentů francouzské filologie (17). Nerodilí mluvčí byli navíc nahráváni opakovaně (nejčastěji v prvním a třetím ročníku) a lze tedy sledovat pokrok ve výslovnosti, který během této části studia učinili. Skutečná přítomnost hlasivkového rázu se zdá být ovlivněna řadou faktorů různého typu. Lze mezi ně patrně zahrnout vlivy fonetické (zejména prozodické: předěly, důrazy), ale i sémantické a syntaktické.

The aim of the thesis is to describe the involvement of the glottal stop in the system of French language. Despite the fact that the use of this segment isn't as noticeable as it is in some other languages (e.g. in Czech), it would be erroneous to suppose that the French link all the words one after another. The thesis is focused on the undertaken research which was based on the analysis of the real use of the glottal stop in read speech. Two basic forms of the realisation of the glottal stop are distinguished: canonical glottal stop and creaky voice. In the research, we use recordings of both native (8) and non-native speakers - students of French philology (17). Moreover, the non-native speakers were recorded repeatedly (usually in the first and in the third grade), so the progress in pronunciation during this period of the study can be observed. The real presence of the glottal stop seems to be influenced by many various factors. Those probably include phonetic factors (especially prosodic ones: junctures, emphasis) as well as semantic and syntactic factors.