Problematika lokálních a celkových vedlejších účinků cytostatik při jejich experimentálním intraokulárním a periokulárním podání

Abstract

achieving control over retinoblastoma cells floating within the vitreous cavity in advanced retinoblastoma of grade C, D and E. Periocular and intravitreal drug injection is a promissing route for maximum bioavailability to the vitreous but it requires a well defined dose for achieving tumor control while limited toxicity to the ocular structures. Objective: 1. Experimentally evaluate local ocular toxicity of carboplatin and topotecan on the model of rabbit eye after periocular and intravitreal administration. 2. To evaluate the clinival applicability of the new method of intravitreal application of chemotherapeutics using transcorneal approach. Material and methods: In vivo experiment was conducted on the model of 54 New Zealand White rabbits, which were dividend into groups of six rabbits according to protocol. Only right eyes were applicated and received: 1. periocular carboplatin at a dose of 15 mg and 30 mg and periocular topotecan at a dose of 2 mg, 2. intravitreal carboplatin at a dose od 0,05 mg a 0,008 mg and intravitreal topotecan at a dose of 1 μg a 2 μg. Left eyes received the same amount of saline. Concentrations of carboplatin in the vitreous humor and plasma were determined by atomic absorption analysis, topotecan concentrations by high performance liquid chromatography and concentrations of...

Úvod: Standardizovaná lécba intravenózne aplikovanou chemoterapií nepostacuje k dosažení kontroly nad volne plovoucími retinoblastomovými partikulemi ve sklivci u pokrocilého stupne C, D a E retinoblastomu. Periokulární a intravitreální injekce chemoterapeutik je slibnou cestou k dosažení maximální biologické dostupnosti léciva ve sklivci, ale vyžaduje presne definovanou dávku k dosažení kontroly nad tumorem a zároven k dosažení co nejmenší toxicity s ohledem na struktury oka. Cíl: 1. Experimentálne zhodnotit lokální ocní toxicitu karboplatiny a topotecanu na modelu králicího oka po její periokulární a intravitreální aplikaci. 2. Zhodnotit klinickou použitelnost nového zpusobu intravitreální aplikace chemoterapeutik transkorneální cestou. Materiál a metodika: In vivo experiment probíhal na modelu 54 Novozélandských bílých králíku, kterí byli rozdeleni podle protokolu do skupin po 6 králících. Aplikovali jsme vždy do pravých ocí: 1. periokulárne karboplatinu o dávce 15 mg a 30mg a topotecan o dávce 2 mg, 2. intravitreálne karboplatinu o dávce 0,05 mg a 0,008 mg a topotecan o dávce 1 μg a 2 μg. Do levých ocí jsme aplikovali stejné množství sterilního roztoku. Koncentrace karboplatiny ve sklivci a v plasme byly stanoveny metodou atomové absorpcní analýzy, koncentrace topotecanu pomocí vysokoúcinné kapalinové...