Prostorová analýza pozdně antického sídliště - příklad Džandavláttepa

Abstract

Bakalářská práce se zabývá prostorovým rozložením drobných nálezů na pozdně antické lokalitě Džandavláttepa v jižním Uzbekistánu, v Šerabádském okrese. Prostřednictvím archeologické metody prostorové analýzy si klade za cíl pomoci určit funkce jednotlivých stavebních konstrukcí na Džandavláttepa. V teoretické části představuje historii a vývoj prostorové analýzy jako vědní disciplíny a popisuje základní principy některých jejích metod. V praktické části se potom zabývá samotnou lokalitou a snaží se analyzovat tuto situaci výše zmíněnými metodami (především vizuální analýzou, pro kterou byly vypracovány plány zkoumaných sektorů 7 a 20 se zaznačenými drobnými nálezy). Zjišťuje tak ale, že vzhledem ke složité původní archeologické situaci, není možné přesně určit funkci jednotlivých místností. Navrhuje pouze některé možné interpretace závěrů této analýzy.

This thesis aims to evaluate spatial distribution of the small finds from the late antique site in southern Uzbekistan (Sherabad district) - Jandavlattepa. Using archaeological methods as spatial analysis, it aspires to help determine functions of the constructions and buildings on this site. In the theoretical part, it presents history and developement of the spatial analysis as scientific field and describes basical principals of some of its methods. In the practical part, it deals the site itself and tries to analyse its situation by aforementioned methods (especially visual analysis - for this purpose complex plans with distribution of small finds in the excavated sectors 7 and 20 was drawn). It concludes that because of the complicated archeological contexts at the site, it is not possible to establish precise function of discovered rooms. However it proposes some interpretations of results of this analysis.