Morální a pedagogické aspekty vztahu individua a společnosti v díle Émila Durkheima

Abstract

The thesis does not include an abstract in English The thesis does not include an abstract in English The thesis does not include an abstract in English The thesis does not include an abstract in English The thesis does not include an abstract in English The thesis does not include an abstract in English The thesis does not include an abstract in English

Zkoumani metodologickfch vYchodisek Durkheimovy sociologie a jeho pojeti vztahu mezi individuem a spolecnosti ukazala dye intence, dva cile jeho mysleni. Jednou intenci bylo vypracovat metodu sociologicke vedy, jejiz pravidla by mohla platit jako epistemologicke a metodologicke premisy pro zkoumani vsech jew, ktere splni definicni narok ustaveneho pojmu socialniho faktu. Druhou a snad jeste dulezitejsi intenci se ukazal pokus obsahnout v teto metode zejmena jevy moralni a vYchovne a uCinit z nich predmet exaktniho vedeckeho zkoumani. Pojmy individua a spolecnosti, jako subjekty moralnich vztahu, prestavaji byt nemennymi konstantami, nybd nabyvaji oproti predchazejici tradici plastictejsi podoby. Pokusil jsem se priblizit ty oblasti Durkheimova mysleni, ktere jsou podle mne pfinosne pro siroce zalozenou pedagogickou reflexi. Koncepce spolecnosti, subjektivity, teorie poznani a veciy, jsou vzdy nezbytnym zakladem pro kaMe pojeti vYchovy. V Durkheimove pfipade se tyto koncepce ukazaly zavisle na moralnich a nabozenskych reprezentativech toho, co Durkheim oznacuje jako spolecenskf ideal. leho pojeti moralky neni podano v ustmule forme, jako mnoho abstraktnich moralnich filosofii. Jeho pojem idealu predstavuje vyvijejici se dynamickou silu, jejiz podoby se promenuji. Zaroven rna byt i tim, co dava smysl...