Kateřina ze Žerotína, rozená z Valdštejna, na Třebíči a Červené Lhotě (1568-1637). Edice korespondence

Abstract

První zmínka o Kateřině ze Žerotína, rozené z Valdštejna, se objevila v odborné literatuře roku 1839 v Jungmannově Slovníku česko-německém, kde Jungmann citoval slovo "vašnostiný" a jeho použití uvedl na příkladu Kateřinina dopisu z roku 1631. Dále o Kateřině učinil poznámku archivář Markrabství moravského Vincenc Brandl, který v roce 1866 napsal, že " ... 22. června 1614 se Karel starší ze Žerotína počtvrté oženil a vzal si vdovu po Smilu Osovském z Doubravice a na Třebíči Kateřinu z Valdštejna."I Ve druhé polovině 19. století získalo Františkovo muzeum v Brně čtyři svazky rukopisů od neznámého dárce, které pocházely z třebíčského archivu. Jedním z nich byly "všelijaké listy v kopiářích nepojmenované , ,,2 pam. Později se ukázalo, že touto "nepojmenovanou paní" je Kateřina ze Žerotína, rozená z Valdštejna. Dopisy z let 1631 a 1633-1635 byly ale pouhým zlomkem její kdysi velmi rozsáhlé korespondence. V letech 1894 a 1895 vydal edici těchto dopisů František Dvorský.3 Se jménem Kateřiny z Valdštejna se lze setkat také v edicích dopisů Karla staršího ze Žerotína od Františka Dvorského a Vincence Brandla.4 Další zmínky se o ní objevily v díle Petra Chlumeckého o Karlovi starším ze Žerotína,5 v Riegrově slovníku naučném6 a postupně také v publikacích zabývajících se šlechtickou genealogií - za všechny lze uvést...