Hranice moci a sebe-reprodukce diktatury sovětského typu v Československu přelomu 40. a 50. let na příkladu podzemních uměleckých skupin

Abstract

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Ústav hospodářských a sociálních dějin Diplomová práce Hranice moci a sebe-reprodukce diktatury sovětského typu v Československu přelomu 40. a 50. let na příkladu podzemních uměleckých skupin The limits of power and self-reproduction of the Soviet-type dictatorship in Czechoslovakia at the turn of the 50s taking the example of underground art groups Daniel Novák vedoucí práce: PhDr. Michal Pullmann, Ph.D. Praha 2006 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně, s použitím literatury a pramenů, které uvádím v seznamu. V Praze, dne 27. dubna 2006 /;. ("Ji~! {L~:N~ ! U:.; ·.................:.................:.1........ Děkuji PhDr. Michalu Pullmannovi, Ph.D. za trpělivé vedení diplomové práce a za několika leté podnětné provádění světem teorie a metodologie. Děkuji mamince za obětavou podporu v době studia a v celém životě vůbec. Děkuji tátovi, že mi v době nedávné umožnil nacházet cestu k sobě, a to i přesto, že by s tématem i interpretací této práce hluboce nesouhlasil. Děkuji mé sestřičce Veronice za upečené kuře v době, kdy jsem to nejvíce potřeboval. Děkuji Danielce za neskonalou odvahu a trpělivost na její i naší cestě do hlubin študákovy duše, stejně jako na všech cestách ostatních. Děkuji Rozaarce za vše, co jen může znamenat cesta na kole...

Období následující po únoru 1948 je většinou v obecném povědomí zafixované jako doba nejtvrdší represe stalinistického režimu, symbolizované především v podobě z velké části inscenovaného budovatelství, neméně inscenovaných okázalých procesů s "velezrádci", táborů nucených prací a ideologického kýče socialistického realismu. Je proto až podivuhodné, že právě v tomto údobí se v "podzemí" objevuje bohatý svět neoficiálních uměleckých skupin i jednotlivců, kteří se odmítají podvolit strachu z represe, stejně jako tlakům zglajchšaltované společenské objednávky utvářené oficiální kulturní ideologií socialistického realismu. Obyvatelé těchto podzemních ostrovů svobodné imaginace - edice Půlnoc soustředěné okolo postavy Zbyňka Fišera (alias Egona Bondyho), surrealistické skupiny kolem Vladimíra Effenbergera a Karla Teigeho, okruhu Bohumila Hrabala a tzv. Libeňských psychiků (Záběhlické surrealistické skupiny) - v nich zůstávali po celé toto období téměř zcela skryti. Přesto tvořili, živě komunikovali, vydávali vlastní tiskoviny. Jak je to jen možné? Neznamenal snad "totalitaristický" systém totální podřízení života společnosti i každého jednotlivce nárokům a zájmům mocenského aparátu vládnoucí státo-strany? Kdo byli tito lidé? Odkud přicházeli a co je spojovalo? Co na druhé straně okolo poloviny 50. let...