Ironické mýty a rozbité obrazy: Reflexe povstání roku 1798 v irském románu a dramatu dvacátého století

Abstract

The 1798 Irish rebellion together with the preceding decade is justly regarded as a watershed event in the forming of Irish national identity. Therefore it is not surprising that it has inspired numerous, and often conflicting, interpretations in both historiography and literature. This study concentrates on both English- and Irish-language historical novels and plays written about the rebellion in the course of the twentieth century, especially after the year 1916. Attention is drawn to the interpretations of the event contained in these literary works, comparing them to the various views of 1798 as they have evolved in Irish historiography. As the rebellion, especially from the 1970s onward, has been increasingly seen in the light of the later conflict in Northern Ireland, this connection has an important place in the analysis. On the theoretical level, the thesis draws from the findings of Hayden White, who has famously questioned the border between historiographical and fictional treatments of historical events. At the same time, this relativism is complemented by selected features of the philosophy of Paul Ricoeur, who highlighted the inevitable ethical questions connected to representations of history. In accordance with the theoretical preliminaries, the study explores the relative value of...

Irské povstání roku 1798 je společně s předcházející dekádou právem považováno za přelomovou událost ve vytváření irské národní identity. Proto nepřekvapí, že na poli historiografie i literatury dalo podnět k vzniku velkého množství často si odporujících interpretací. Tato studie se soustředí na historické romány a divadelní hry napsané o povstání jak v anglickém, tak i irském jazyce v průběhu dvacátého století, zvláště pak po roce 1916. Ve středu pozornosti stojí interpretace zmíněné události obsažené v těchto literárních dílech, které jsou srovnávány s různými pohledy na rok 1798 vzniklými na půdě irské historiografie. Vzhledem k tomu, že se na povstání zvláště od sedmdesátých let dvacátého století pohlíží ve světle pozdějšího konfliktu v Severním Irsku, hraje tato spojitost v analýze významnou roli. Na teoretické úrovni čerpá disertace z poznatků Haydena Whitea, jenž, jak známo, uvedl v pochybnost hranici mezi zpracováním dějinných událostí v historiografii a literární fikci. Tento relativismus je zároveň doplněn vybranými prvky filozofie Paula Ricoeura, která klade důraz na nevyhnutelné etické otázky se zobrazením dějin spojené. V souladu se svými teoretickými východisky zkoumá studie možný přínos interpretací historie obsažených v literatuře. Z hlediska obsahu je zdůrazněna skutečnost, že...