Kognitivní vědy a paradox fikce

Abstract

Předložená práce se věnuje problematice paradoxu fikce, jakožto tématu angloamerické estetiky druhé poloviny dvacátého století, v odrazu úvah Colina Radforda a jeho kritiků. Pokouší se také nahlédnout emocionální responze na fikci, z Radfordova pohledu problematické a paradoxní, v pro ně "cizím" kontextu kognitivních věd, a to zejména fragmentů teorií Antonia Damasia, které mohou poskytnout pohled na tento problém v nové perspektivě. Práce si tedy ambiciózně neklade za cíl ani uchopit tyto teorie v celistvosti, ani zcela rozřešit a uzavřít otázku paradoxu fikce, jako spíše osvětlit jeho základy a tak je rozpohybovat. K tomu používá vybrané dílčí úvahy vědce, zabývajícího se fenoménem emocí a jejich zásadní role v lidském poznávání a myšlení. První kapitola se tedy zabývá zejména Radfordovou formulací paradoxu, která je, jak se domníváme, pro celý problém zásadní. Druhá kapitola pak nahlíží do celku kritiky, která Radfordovu formulaci obklopuje. Některé momenty se postupně ukazují jako signifikantní pro usouvztažnění s fragmenty Damasiových teorií tak, jak je nastíněno v kapitole třetí. Klíčová slova emoce, kvazi-emoce, kvazi-smyčka, fikce, jakoby

The thesis being presented concerns an issue of the paradox of fiction viewed as a theme of anglo- american aesthetics of a second half of the twentieth century in a reflection of Colin Radford's thoughts and considerations of his critics. It also tries to regard emotional responses to fiction, disputable and paradoxical from Radford's point of view, within a "foreign" context of cognitive sciences, fragments of Antonio Damasio's theories especially, which could be able to provide a new perspective for the problem in question. Thesis definitely does not present itself as ambitiously reaching for a goal neither of grasping these theories in their complexity nor of solving the paradox but wants to elucidate the basis of it and put them in motion. For doing so, it uses selected and particular thoughts of a scientist who concerns with a phenomenon of emotions and their fundamental role in a human cognition and thinking. First chapter thus deals with Radford's formulation which is fundamental for whole problem as we assume. Second chapter provides insight to the complex of the criticism surrounding Radford's formulation in question. Some considerations appear significant for later synchronization with fragments of Damasio's theories in a way shown in the third chapter. Key words emotion, quasi-emotion,...