Typology as Rhetoric: Reading Jonathan Edwards

Abstract

Anna Světlíková Typology as Rhetoric: Reading Jonathan Edwards Dissertation Abstract This work is a study of selected typological writings of the New England theologian, thinker and preacher Jonathan Edwards (1703-1758). Typology is primarily a Christian exegetical practice connecting the Old and the New Testament on the basis of prefigurative analogies. Edwards expands the typological principle to nature and argues that the world and general human experience contain types or images of divine things, that these typological connections are objectively existing and may be discovered by the believer. The dissertation examines the rhetorical aspect of Edwards' natural typology and the rhetorical form of the type in its connections to other tropes, particularly emblem, symbol and allegory. In doing so, it also addresses the issue of the connections of Edwards' texts to Romanticism and seeks to refine existing interpretations of these links. Edwards has been interpreted, in the tradition of Perry Miller, as anticipating Transcendentalism and Romanticism, one of the arguments being precisely that his natural types anticipate Romantic symbol. On a more general level, this work addresses and seeks to overcome some existing methodological limitations in the scholarship on Edwards, who is typically studied from the...

Anna Světlíková Typologie Jonathana Edwardse jako rétorika Abstrakt disertační práce Disertace zkoumá vybrané typologické spisy novoanglického teologa, myslitele a kazatele Jonathana Edwardse (1703-1758). Typologie je především křesťanská exegetická metoda, která spojuje Starý a Nový zákon na základě předobrazujících analogií. Edwards typologický princip rozšiřuje na přírodu a prohlašuje, že svět a obecná lidská zkušenost obsahují typy nebo obrazy božských věcí, že tyto typologické souvislosti objektivně existují a věřící člověk je může objevovat. Disertace se zabývá rétorickým aspektem Edwardsovy přírodní typologie a rétorickou formou typu ve vztahu k dalším tropům, konkrétně emblému, symbolu a alegorii. Tím se zároveň věnuje vztahu Edwardsových textů a romantismu a pokouší se zpřesnit stávající interpretace. Interpretační tradice Perryho Millera vykládá Edwardse jako předchůdce transcendentalismu a romantismu, přičemž jeden z argumentů uvádí, že právě jeho přírodní typos předjímá romantický symbol. V obecnější rovině práce identifikuje a snaží se překonat některé stávající metodologické limity v edwardsovském bádání (Edwards bývá nejčastěji interpretován z pohledu teologie nebo historie náboženství a idejí) a v rané americké literatuře, která je příliš často zkoumána odděleně od novějších literárně...